Input:

R 5/1963; Náhrada škody z pracovního poměru pracovníkem Garance

č. 5/1963 Sb. rozh.
Stanovení rozsahu náhrady škody v případě, že ve smlouvě o kolektivní hmotné odpovědnosti nebyl ustanoven vedoucí.
(Rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 1 z 16. srpna 1962, 9 C 173/62)
Žalující podnik se domáhal na žalovaných, kteří pracovali ve výčepu jako hmotně odpovědní zaměstnanci, náhrady manka, které bylo zjištěno v inventurách za říjen a listopad 1961 a které po provedených přípustných kompenzacích činí celkem 1404,- Kčs.
Obvodní soud pro Prahu 1 žalobě částečně vyhověl. Jeho rozhodnutí, proti němuž nebyl podán opravný prostředek, se stalo pravomocným.
Odůvodnění:
Soud především zjistil ze smluv o hmotné odpovědnosti, že všichni žalovaní podepsali smlouvu o hmotné odpovědnosti, a to jako smlouvu o odpovědnosti kolektivní. Ve smlouvách není uvedeno, kdo z nich má být vedoucím kolektivu.
Podnik sám se k dotazu soudu vyjádřil, že žádný ze žalovaných vedoucím v pravém slova smyslu nebyl.
Pak ovšem vzniká situace, že je tu kolektivní hmotná odpovědnost, že tu však není vedoucí kolektivu. Je otázka, zda jen proto již smlouva o hmotné odpovědnosti je neúčinná.
Skutečnost, že nebyl ustanoven vedoucí, je nedostatkem, který má své pro podnik nepříznivé důsledky při stanovení rozsahu náhrady škody, nemá však za následek neúčinnost celé smlouvy. Podle § 4 odst. 2 zák. č. 71/1958 Sb. může smlouvu o hmotné odpovědnosti uzavřít i více zaměstnanců společně. V tomto ustanovení není stanoveno, že by podmínkou platnosti bylo, aby některý z nich byl vedoucím. Proto i smlouva o kolektivní hmotné odpovědnosti, v níž nebyl ustanoven vedoucí, vyhovuje podmínkám § 4 cit. zákona.
Tento závěr není v rozporu s ustanovením § 9 zák., který při výpočtu, jak se má manko rozdělit mezi členy kolektivu, počítá s tím, že je tu vedoucí, popřípadě i jeho zástupce. Existence vedoucího (zástupce) má důsledky při stanovení rozsahu náhrady škody, totiž, že při rozvrhu částek připadajících na členy kolektivu podle jejich výdělků, se plat vedoucího počítá dvakrát. Kdyby proto v tomto případě měl kolektiv vedoucího, byl by jeho plat započten dvakrát.
Pokud však vedoucí nebyl ustanoven, nutno vycházet z toho, že všichni kolektivně hmotně odpovědní zaměstnanci právě mají postavení členů kolektivu (prodavačů) a jako takoví odpovídají jen do výše průměrného výdělku za 1 měsíc. Jestliže totiž nebyla se žádným ze zaměstnanců kolektivně hmotně odpovědných uzavřena platná pracovní smlouva jako s vedoucím (jako s nově přijatým zaměstnancem) nebo jestliže žádný z těchto zaměstnanců nebyl platně přeřazen na tuto funkci (v případě, že šlo o zaměstnance v podniku již pracující) anebo jestliže žádný z nich nebyl ustanoven jako vedoucí ve smlouvě o kolektivní hmotné odpovědnosti, pak žádný ze zaměstnanců kolektivně hmotně odpovědných nemůže být zavázán k odpovědnosti za vzniklý schodek ve větším rozsahu, než jak odpovídá hmotné odpovědnosti prodavače. To plyne i z vyhlášky č. 165/1958 Ú. l., která v § 2 stanoví, že v podnicích je s funkcemi provozních obchodních zaměstnanců spojena hmotná odpovědnost. Je-li funkce těchto zaměstnanců vázána na hmotnou odpovědnost, je také z opačného hlediska nezbytné, aby hmotné odpovědnosti určitého rozsahu