Input:

R 5/1959 (tr.); Garance

č. 5/1959 Sb. rozh. tr.
Okolnost, že si pachatel zajišťuje provádění spekulace ve větším rozsahu organizovaným prodejem předmětů potřeby stálým překupníkům, lze posuzovat jako zvláště přitěžující okolnost, že pachatel jedná s překupníky jako člen spolčení [§ 134a odst. 2 písm. a) tr. zák.].
Jako členové spolčení mohou jednat nejen přímí pachatelé spolu jednající, ale i pachatelé jednající v součinnosti s pomocníky (§ 7 odst. 2 tr. zák.), návodci (§ 7 odst. 1 tr. zák.) a pachateli pokusu trestného činu (§ 5 odst. 1 tr. zák.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. září 1958, 1 Tz 204/58.)
Obžalovaný A, který do roku 1951 byl majitelem živnosti pro prodej pian a jiných hudebních nástrojů, nepřestal ani později, kdy již živnost neměl, prodávat hudební nástroje, zejména piana, ačkoliv byl dvakrát, jednou soudem a jednou okresním národním výborem odsouzen za přestupek proti ochraně obchodní činnosti podle § 45 odst. 2 tr. zák. spr. Aby svou činnost kryl, zažádal si později o povolení k provádění oprav a ladění pian, jež mu bylo uděleno. Místo oprav a ladění pian se však obžalovaný A zabýval zejména pak od roku 1957 ve velkém prodejem pian. Tuto činnost spolu s ním prováděla i jeho manželka, obžalovaná B a pomáhali jim další spoluobžalovaní C a D, zejména při dopravě pian. Obžalovaní A a B za dobu devíti měsíců skoupili 70 až 80 pian, která uskladňovali ve zvlášť k tomu najatém skladě. Po menších opravách pak piana prodávali s výdělkem 300 až 1200 Kčs na jednom kusu, a sice překupníkům, s nimiž byli v trvalém spojení a kteří se stali stálými zákazníky obžalovaných. Za necelý rok 1957 vydělali obžalovaní nejméně 30.000 až 40.000 Kčs.
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalované A a B vinnými trestným činem spekulace podle § 134a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. (s tím, že se činu dopustili jako členové spolčení). Podle § 134a odst. 2 tr. zák. jim uložil tresty odnětí svobody, a to obžalovanému A v trvání pěti a půl roku, obžalované B v trvání čtyř roků. Zároveň vyslovil vedlejší tresty propadnutí celého jmění obžalovaných (§ 47 tr. zák ) a ztrátu čestných práv občanských, přičemž ztrátu práv uvedených v § 44 odst. 1 písm. a) a b) tr. zák. vyslovil na dobu výkonu trestu a dalších dvou let po tomto výkonu.
Krajský soud v Praze k odvolání obžalovaných A a B zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku, jímž bylo vysloveno, že se tito obžalovaní dopustili trestného činu spekulace jako členové spolčení ve smyslu § 134a odst. 2 písm|. a) tr. zák., jakož i ve výroku o trestu a uložil obžalovaným A a B podle § 134a odst. 1 tr. zák. nové tresty odnětí svobody, a sice obžalovanému A na tři roky, obžalované B na osmnáct měsíců nepodmíněně a stejné vedlejší tresty jako lidový soud.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu nařídil, aby k odvolání obžalovaných A a B znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Stížnost pro porušení zákona, uplatňujíc porušení zákona v ustanoveni § 134a odst. 2 písm. a) tr. zák., v podstatě uvádí, že krajský soud pochybil, když neuznal obžalované A a B vinnými též tím, že se dopustili trestného činu spekulace jako členové spolčení, když zjištěný skutkový děj nasvědčuje tomu,