49/1973 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 49/1973 Sb.
ZÁKON
ze dne 26. dubna 1973,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), ve znění zákona č. 158/1969 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. Za § 27 vkládá se § 27a, který zní:
㤠27a
Zástupcem účastníka v řízení, ve kterém jsou probírány skutečnosti tvořící předmět státního tajemství, může být pouze advokát, který se může seznamovat se státním tajemstvím. Výběr těchto advokátů provádějí ústřední orgány advokacie podle hledisek uvedených v předpisech upravujících ochranu státního tajemství a vedou jejich seznamy. Jinak může být zástupcem účastníka v takovém řízení jen osoba, která se může seznamovat se státním tajemstvím na příslušném úseku.“
2. § 52 odst. 1 zní:
„(1) V případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu nebo ke znalci, může ho předseda senátu dát předvést, jestliže o možnosti předvedení předvolaného poučil.“
3. § 70 až 72 včetně nadpisu se vypouštějí.
4. V § 99 odst. 3 se na konci připojuje tato věta:
„Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.“
5. V § 100 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2) V řízení o rozvod vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření.“
6. § 101 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.“
7. V § 127 odst. 1 se na konci připojuje tato věta:
„Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit písemným posudkem znalce.“
8. § 127 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) Místo posudku znalce lze použít potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti.“
9. § 145 zní:
㤠145
Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění důkazů.“
10. § 152 odst. 1 zní:
„(1) Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé.“
11. § 153 odst. 2 zní:
„(2) Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.“
12. V § 156
za odstavec 1 se vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu tří dnů. Ustanovení § 119 odst. 2 se v tomto případě nepoužije.“,
dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
13. § 166 zní:
㤠166
(1) Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.
(2) Doplnění učiní soud doplňujícím rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.
(3) Návrh na doplnění se nedotýká právní
 
 Nahoru