Input:

R 49/1962; Družstva. Zemědělská družstva Garance

č. 49/1962 Sb. rozh.
Pracovní vztah příslušníků rodiny družstevníka je specifickým pracovním vztahem, který je přípravou na členství v JZD.
Podmínkou vzniku tohoto pracovního vztahu je jen souhlasný projev vůle obou účastníku tohoto vztahu, tj. projev vůle JZD a pracovníka.
Příslušník rodiny družstevníka se však nestává automaticky členem JZD přijetím členské přihlášky manžela nebo otce.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 9. ledna 1962, 8 Co 123/61)
Býv. okresní soud v Kaplicích, který rozhodoval o nároku žalobkyně na odměnu za práci v žalovaném JZD, řešil jako předběžnou otázku podle § 70 o. s. ř. otázku existence členského poměru žalobkyně k žalovanému JZD. Ve svém rozhodování dospěl k závěru, že žalobkyně se stala členkou žalovaného JZD přijetím členské přihlášky jejího manžela.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.
Z odůvodnění:
V JZD se vyskytují často případy, že v něm pracují příslušníci rodiny družstevníka, kteří se sami členy nestali. Členství v JZD je osobní. Je tedy možné, aby se členem družstva stal i jen jeden člen rodiny a ostatní členové rodiny do družstva nevstoupili. Tak je tomu v případech, kdy družstevník vstoupil do družstva bez půdy a ostatní členové jeho rodiny se nestali členy JZD. Stejně je tomu i v případech, kdy člen družstva, který hospodařil i na pozemcích náležejících členům rodiny, sdružil ve smyslu ust. čl. 34 Vzorových stanov ke společnému družstevnímu hospodaření veškeré pozemky, na kterých až dosud hospodařil, tedy i pozemky členů své rodiny; tito členové rodiny (např. manželka, děti) sami však do JZD nevstoupili, nejsou tedy jeho členy, ač v JZD pracují. Často je tomu pak zejména v případech příslušníků rodin družstevníků, kteří jsou zaměstnání v jiných odvětvích národního hospodářství (kovorolníci, stavorolníci).
Tato situace v JZD je důsledkem toho, že mnohá JZD mají slabou členskou základnu, a proto nedostatek pracovních sil, což si vynucuje, aby JZD zařazovala do práce také nečleny. Je to v souladu s úkolem vytyčeným směrnicemi strany a vlády posílit členskou základnu v JZD, a proto získat za členy družstva pracovníky z různých odvětví národního hospodářství a díle získat pro práci v družstvu venkovské ženy a jiné osoby žijící na vesnici a nepracující v zemědělství.
Osoby, které takto v družstvu pracují, nemají členská práva a členské povinnosti, nejsouce členy družstva. Vzniká tu specifický pracovní vztah, založený smlouvou mezi JZD a pracovníkem; Zvláštnost této smlouvy, která ji odlišuje od smlouvy pracovní, spočívá v tom, že úmysl účastníků směřuje nikoliv k založení