Input:

47/1965 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Jednotné Úmluvě o omamných látkách Garance

č. 47/1965 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Jednotné Úmluvě o omamných látkách
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 27. dubna 1965
o Jednotné Úmluvě o omamných látkách
Dne 31. března 1961 byla v New Yorku sjednána Jednotná úmluva o omamných látkách. Úmluva byla podepsána jménem Československé socialistické republiky dne 31. července 1961 s výhradami k článku 12, odstavcům 2 a 3, článku 13, odstavci 2, článku 14, odstavcům 1 a 2 článku 31, odstavci 1 (b).
Vláda Československé socialistické republiky vyslovila s Úmluvou souhlas dne 13. září 1961 a president republiky ji ratifikoval dne 23. listopadu 1963 s výhradami učiněnými při podpisu Úmluvy.
Ratifikační listina byla uložena v sekretariátě OSN dne 20. března 1964. Při předání listiny učinila Československá socialistická republika toto prohlášení:
„Československá socialistická republika se necítí vázána ustanoveními článku 12, odstavců 2 a 3, článku 13, odstavce 2, článku 14, odstavců 1 a 2 a článku 31, odstavce 1 (b) Jednotné úmluvy o omamných látkách, dotýkajícími se těch států, které byly zbaveny možnosti státi se smluvními stranami Úmluvy podle ustanovení obsaženého v jejím článku 40. Jednotná úmluva o omamných látkách upravuje otázky, které se dotýkají zájmů všech států a mají za účel sjednotit jejich úsilí v boji s tak velkým zlem, jakým je zneužívání omamných látek. Proto v souladu s mezinárodně právní zásadou rovnosti států žádné státy nemají právo bránit jiným státům v účasti zvláště na Úmluvě tohoto druhu a Jednotná úmluva o omamných látkách musí být proto otevřena pro všechny státy.“
Úmluva na základě svého článku 41, odstavce 2 vstoupila v platnost dne 13. prosince 1964 a tímto dnem vstoupila rovněž v platnost i pro Československou socialistickou republiku.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
Jednotná úmluva o omamných látkách, 1961.
Preambule
Strany,
vedeny starostí o fyzické a morální zdraví lidstva, uznávajíce, že lékařské použití omamných látek je i nadále nezbytné pro ulehčení bolesti a že je nutné podniknout potřebná opatření k zajištění omamných látek k těmto účelům,
konstatujíce, že toxikomanie (používání omamných látek) je pohromou pro jednotlivce a je hospodářským a sociálním nebezpečím pro lidstvo, vědomy si své úlohy předcházet této pohromě a bojovat proti ní,
vědomy si toho, že mají-li být opatření, učiněná proti zneužívání omamných látek účinná, musí být koordinována a všeobecná,
domnívajíce se, že všeobecná akce tohoto druhu vyžaduje mezinárodní spolupráci, řízenou stejnými zásadami a směřující ke společným cílům,
uznávajíce pravomoc Organizace spojených národů pokud jde o kontrolu narkotických drog a přejíce si, aby příslušné mezinárodní orgány byly pojaty do rámce této Organizace,
přejíce si uzavřít mezinárodní úmluvu přijatelnou pro všechny, nahrazující většinu existujících smluv, týkajících se omamných látek, omezující používání omamných látek k lékařským a vědeckým účelům a zavádějící stálou mezinárodní spolupráci k uvedení těchto zásad v život a dosažení těchto cílů,
dohodly se na následujícím:
Článek 1
Definice
1. Pokud není výslovně stanoveno jinak nebo pokud