Input:

R 47/1965; Ošetřovné. Výživné dětí Garance

č. 47/1965 Sb. rozh.
Při stanovení výživného a v jeho rámci ošetřovného (§ 103 zák. o rod.), určí soud výživné na každé dítě, do každého domova a pro každého z rodičů zvlášť, a potom stanoví ošetřovné.
Solidarita závazku plynoucího z vyživovací povinnosti není možná.
(Rozhodnutí krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. května 1965, 6 Co 215/65.)
Okresní soud v Ústí nad Orlicí určil ošetřovné na nezletilé A. a R. K., umístěné v dětských domovech.
Krajský soud v Hradci Králové k odvolání rodičů, kteří poukazovali na to, že stanovené ošetřovné je vysoké, rozhodnutí soudu prvého stupně zrušil.
Z odůvodnění:
V daném případě jde o určení ošetřovného na nezl. A. a R. K., které jsou na základě soudního rozhodnutí umístěny v dětských domovech od 17. 11. 1964. Soud je proto povinen podle § 103 zák. o rod. upravit rozsah vyživovací povinnosti rodičů a v tomto rámci i výši ošetřovného. Výše ošetřovného se má stanovit podle vyhl. č. 115/1958 Ú. l.
Nejprve je soud povinen vyzvat příslušné domovy, kde jsou děti umístěny, aby učinily vlastní konkrétní návrhy k výši ošetřovného. Tyto ústavy jsou účastníky řízení o určení ošetřovného podle § 94 odst. 1 o. s. ř. a proto o každém jednání musí být také vyrozuměny. Návrhem ústavu na ošetřovné není soud sice vázán, avšak může sloužit soudu za základ rozhodnutí. V rozhodnutí musí být stanoveno výživné pro každého z rodičů samostatně bez ohledu na to, zda žijí spolu či nikoliv a musí jim být uloženo, aby příspěvky zasílali správě ústavu. Ošetřovné přirozeně musí být určeno také pro každé dítě zvlášť. Výživné určené soudem považuje se za vlastní příjem chovance a odevzdává se ve prospěch domova až do výše, kterou osoby výživou povinné by byly povinny platit jako ošetřovné s příplatkem na