č. 47/1958 Sb., Vyhláška o Úmluvě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 8. srpna 1958
o úmluvě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím
Dne 5. října 1957 byla v Praze sjednána Úmluva mezi Československou republikou a Svazem Sovětských socialistických republik o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím,
Národní shromáždění projevilo s Úmluvou souhlas dne 16. dubna 1958 a president republiky ji ratifikoval dne 30. června 1958. Ratifikační listiny byly vyměněny v Moskvě dne 21. července 1958.
Podle svého článku 10 Úmluva nabyla účinnosti dne 21. července 1958.
České znění Úmluvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů1.
David v. r
Příloha vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 47/1958 Sb.
ÚMLUVA
mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o úpravě státního občanství osob s dvojím občanstvím
President Československé republiky a presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik,
majíce na zřeteli, že se vyskytuje určitý počet osob, které každá ze Smluvních stran podle svého zákonodárství považuje za své občany,
a řídíce se přáním odstranit případy dvojího státního občanství tím způsobem, že si dotčené osoby zvolí státní občanství na základě dobrovolnosti,
rozhodli se uzavřít tuto Úmluvu a jmenovali za tím účelem svými zmocněnci:
president Československé republiky
dr. Antonína Gregora, I. náměstka ministra zahraničních věcí;
presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik
I. T. Grišina, mimořádného a zplnomocněného velvyslance SSSR v Československé republice,
kteří si vyměnili plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, a dohodli se takto:
Článek 1
Osoby, které obě Smluvní strany považují na základě svého zákonodárství za své občany, mohou si podle této Úmluvy zvolit státní občanství jedné nebo druhé Smluvní strany.
Článek 2
Osoby, na něž se tato Úmluva vztahuje, které žijí na území jedné ze Smluvních stran a které si chtějí zvolit státní občanství druhé Smluvní strany, podají o tom prohlášení zastupitelskému úřadu této druhé Smluvní strany.
Uvedené osoby, které žijí na území třetího státu, podají prohlášení o zvolení státního občanství zastupitelskému úřadu státu, jehož státní občanství si chtějí zvolit.
Pro podání prohlášení o zvolení státního občanství se stanoví lhůta jednoho roku ode dne, kdy tato Úmluva vstoupí v činnost.
Článek 3
Prohlášení o zvolení státního občanství podávají zletilé osoby. Za zletilé osoby se podle této Úmluvy považují osoby dosáhnuvší věku 18 let nebo osoby mladší, pokud vstoupily v manželství.
Článek 4
Státní občanství nezletilých dětí se řídí státním občanstvím rodičů, mají-li oba rodiče podle této Úmluvy totéž státní občanství nebo žije-li pouze jeden z rodičů.
Má-li nebo zvolí-li si jeden z rodičů státní občanství jedné Smluvní strany a druhý má nebo si zvolí státní občanství…
