Input:

č. 47/1956 Sb. rozh. tr., Garance

č. 47/1956 Sb. rozh. tr.
Aby mohlo být vysloveno propadnutí jmění (§ 47 tr. zák.) z důvodu, že pachatel projevil trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu, je třeba zjistit, že celkový postoj pachatele je vůči lidově demokratickému řádu nepřátelský a že trestný čin vyplynul z tohoto nepřátelského postoje pachatelova.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. března 1956, 1 Tz 36/56.)
Obviněný jako zemědělský dělník převzal po návratu ze základní vojenské služby zemědělskou usedlost o výměře 16,70 ha v pohraničí od svého otce, jemuž byla před tím tato usedlost přidělena jako osídlenci. Otec obviněného byl před osídlením uvedené usedlosti rovněž zemědělským dělníkem. Převzaté hospodářství předal synovi, když sám na něm již nemohl pracovat. Obviněný v červnu 1955 usedlost opustil a odstěhoval se do jiného okresu s úmyslem se již na usedlost nevrátit.
Lidový soud v Mariánských Lázních odsoudil obviněného pro trestný čin ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 136 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na tři měsíce a vyslovil propadnutí celého jmění obviněného, kterého uznal též povinným nahradit náklady trestního řízení zálohované státem. Rozsudek se stal pravomocným. K odůvodnění vedlejšího trestu propadnutí jmění lidový soud uvedl pouze, že obviněný svým činem projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o vedlejším trestu propadnutí jmění.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu uvedl ve stížnosti pro porušení zákona, že lidový soud pochybil, když uložil vedlejší trest propadnutí jmění s odůvodněním, že obviněný svým činem projevil nepřátelství k lidově demokratickému řádu, avšak nezjistil ani nezjišťoval skutečnosti tomuto závěru svědčící. Při tom vůbec neuvážil účel tohoto vedlejšího trestu, který jest v prvé řadě určen pro třídní nepřátele a nikoli pro pachatele třídní příslušnosti obviněného, který je středním rolníkem.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Podle § 47 odst. 1 tr. zák. může soud vyslovit propadnutí jmění bez ohledu na výši hlavního trestu, projevil-li pachatel trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu.
Jako každý výrok rozsudku musí soud i uložení vedlejšího trestu řádně odůvodnit na základě zjištění,