Input:

R 46/1960 (tr.); Devizové hospodářství - ohrožení devizového hospodářství. Důkaz. Zproštění obžaloby. Spekulace Garance

č. 46/1960 Sb. rozh. tr.
Poskytování služeb, byť i neoprávněné, nezakládá trestný čin spekulace podle § 134a tr. zák. Proto pouhá zubolékařská nebo zubotechnická práce sama o sobě bez použití předmětů potřeby náležejících obžalované, tj. bez použití jejího vlastního materiálu a zařízení nezakládá trestný čin spekulace.
Trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 145 odst. 1 tr. zák. předpokládá podle směrnice pléna Nejvyššího soudu o trestných činech spekulační povahy (č. 6/1959 Sb. rozh. tr.), aby šlo o devizové hodnoty (zlato) v ceně kolem 4000 Kčs, v devizové, tj. kursovní hodnotě.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 8. března 1960 - 4 Tz 7/60.)
Lidový soud v Kamenici nad Lipou uznal obžalovanou vinnou
a) trestným činem spekulace podle § 134a odst. 1 tr. zák.,
b) trestným činem ohrožení devizového hospodářství podle § 145 odst. 1 tr. zák.,
c) přestupkem proti ochraně zdravotnických ústavů a zařízení podle § 81 tr. zák. spr. a
d) trestným činem nedovoleného držení omamných prostředků a jedů podle § 197 odst. 1 tr. zák.
Zato byla podle § 145 odst. 1 tr. zák. odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 18 měsíců a podle § 55 odst. 1 písm. b) tr. zák. bylo vysloveno propadnutí věci (zubolékařského materiálu) v rozsudku blíže uvedených.
Krajský soud v Jihlavě zamítl odvolání obžalované i okresního prokurátora.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil usnesení krajského soudu i rozsudek lidového soudu s výjimkou výroku o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných prostředků a jedů podle §§ 197 odst. 1 tr. zák.
Z odůvodnění:
Trestný čin spekulace podle § 134a odst. 1 tr. zák. spáchala obžalovaná podle názoru lidového soudu tím, že neodevzdala resp. přechovávala ve své domácnosti zařízení zubolékařské ordinace a zubolékařský materiál včetně zlata. Zlato nenabídla státní bance, zubolékařský materiál a zařízení nenabídla k výkupu a prováděla s jejich pomocí bez oprávnění zubolékařské práce různým osobám do roku 1959.
Trestný čin ohrožení devizového hospodářství podle § 145 odst. 1 tr. zák. spatřoval lidový soud v tom, že obžalovaná nenabídla státní bance 297,15 g nezpracovaného zlata.
Přestupku proti ochraně zdravotnických ústavů a zařízení podle § 81 tr. zák. spr. se podle odůvodnění rozsudku lidového soudu dopustila neoprávněným prováděním zubolékařských a zubotechnických úkonů.
Trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků a jedů podle § 197 odst. 1 tr. zák. spáchala podle rozsudku lidového soudu tím, že u sebe přechovávala jedovaté prostředky zubolékařské a zubotechnické.
Proti usnesení krajského soudu výše citovanému podal předseda Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona s odůvodněním, že byl zákon porušen především v ustanovení § 2 odst. 7 tr. ř. tím, že krajský soud zamítl odvolání obžalované resp. okresního prokurátora i ohledně výroku rozsudku lidového soudu o vině obžalované trestným činem spekulace podle § 134a odst. 1 tr. zák., aniž věc v tomto směru náležitě objasnil. Tím zároveň nebylo podle stížnosti pro porušení zákona náležitě objasněno, že přestupek proti ochraně