č. 46/1959 Sb. rozh., Garance

Dopisem ze dne 29. března 1958 oznámil žalovaný žalobkyni, že s ní rozvazuje pracovní poměr 14denní výpovědí, tj. ke dni 13. dubna 1958.

Lidový soud ve Svitavách dospěl k přesvědčení, že tímto projevem nedošlo k platnému rozvázání pracovního poměru, protože rozvazovacímu projevu předcházel sice souhlas příslušného okresního národního výboru podle § 13 dekr. č. 88/1945 Sb., souhlas však nebyl v době projevu žalovaného pravomocný, protože žalobkyně proti rozhodnutí ONV o souhlasu k rozvázání pracovního poměru podala včas opravný prostředek. Krajský národní výbor zamítl odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 26. června 1958. Žalovaný opakoval svůj vypovídací projev k 6. září 1958. Lidový soud, dospěv k přesvědčení, že k platnému rozvázání pracovního poměru nedošlo do 6. září 1958, přiznal žalobkyni předpokládanou mzdu za dobu od 14. dubna 1958 do 6. září 1958 v částce 2625,30 Kčs.

Krajský soud rozsudek soudu první stolice částečně změnil tak, že žalovaného uznal povinným zaplatit žalobkyni na místě částky 2625,30 Kčs jen částku 1708 Kčs.

Podle § 13 dekr. č. 88/1945 Sb. může být pracovní poměr rozvázán jen po předchozím souhlasu příslušného okresního národního výboru. Při rozhodování o udělení souhlasu přihlíží podle § 15 cit. dekretu k sociálním poměrům, k odbornému výcviku zaměstnance, k potřebám trhu práce, k významu úkolů zúčastněných závodů a hospodářských odvětví, k výkonnosti dotčených závodů. Všechny tyto otázky musí být rozřešeny dříve, než bude pracovní poměr rozvázán výpovědí. Proto je odvolací soud názoru, že udělení souhlasu okresním národním výborem musí se vztahem na projev rozvazující pracovní poměr časově nejen předcházet, ale být i vykonatelné.

Odvolání prokurátora a žalovaného dovozují, že k účinnosti rozhodnutí ONV není třeba, aby uplynula odvolací lhůta, nebo aby rozhodnutí ONV bylo potvrzeno rozhodnutím orgánu druhé stolice. To prý plyne z toho, že vládní nařízení č. 20/1955 Sb. nemá ustanovení, které by výslovně spojovalo účinnost rozhodnutí s uplynutím odvolací lhůty. Podle § 29 správního řádu má odvolání odkladný účinek. Lze proto i zásadně učinit právní úkon směřující ke zrušení pracovního poměru ještě dříve, než uplyne 15denní odvolací lhůta podle § 28 správního řádu a než je o eventuálně podaném odvolání rozhodnuto. Projev pracovní poměr rozvazující lze provést již po té, co bylo zaměstnavateli nebo zaměstnanci oznámeno rozhodnutí správního orgánu, který rozhodl v první stolici. Podá-li ovšem zaměstnanec odvolání, nemůže zaměstnavatel již provést právní úkon, směřující ke zrušení pracovního poměru, poněvadž odvolání odkládá účinky rozhodnutí podle § 29 správního řádu. Tento případ prý v posuzované věci nenastal, poněvadž žalovaný dal žalobkyni výpověď po předohozím souhlasu odboru pracovních sil, před tím, než žalobkyně podala odvolání do rozhodnutí pracovního odboru.

Krajský soud s těmito vývody nesouhlasí.

Vykonatelné je podle § 45 správního řádu č. 20/1955 rozhodnutí, není-li proti němu…