Input:

R 45/1965 (tr.); Zavinění Garance

č. 45/1965 Sb. rozh. tr.
Při zkoumání zavinění pachatele ve smyslu § 5 písm. a) tr. zák. nestačí pouhé zjištění, že pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem, ale nutno zjišťovat všechny skutečnosti, z nichž by bylo možno spolehlivě dovodit, že bez přiměřených důvodů spoléhal, že porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nezpůsobí. K posouzení přiměřenosti jeho důvodů nutno přistoupit z hlediska zkušeností pachatele a ostatních okolností případu.
Skutečnost, že pachatel zakázal, poškozenému určité jednání, které mohlo vést k jeho poškození, samo o sobě nestačí k závěru o nevině pachatele.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. července 1965 - Tz 38/65.)
Rozsudkem okresního soudu v Benešově ze dne 28. 9. 1964 sp. zn. T 103/64 byli obvinění A. a B. zproštěni podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se měli dopustit tím, že dne 9. 10. 1963 v katastru obce Z. na farmě státního statku obviněný A. jako vedoucí farmy, ačkoliv věděl, že je to v rozporu s vyhláškou min. zemědělství č. 230/59 Ú. l. o bezpečnosti při práci, dal příkaz traktoristovi B. k vyorávce brambor s nedostatečně vybaveným vyorávačem zn. KCE 2, který neměl ochranný kryt na náhonovém hřídeli a obviněný B. jako traktorista tohoto vyorávače k vyorávce brambor použil, ačkoliv věděl, že to odporuje bezpečnostním předpisům a tak došlo k tomu, že pomocník na vyorávači L. byl při obsluze vyorávače zachycen nekrytým náhonem za oděv a utrpěl těžké zranění, kterému později podlehl.
Usnesením krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 1964 sp. zn. 3 To 528/64 bylo odvolání okr. prokurátora zamítnuto jako nedůvodné.
Ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, Nejvyšší soud napadené usnesení krajského soudu zrušil, zrušil i rozsudek okresního soudu v Benešově a tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Podle zjištění, provedeného okresním soudem, dal dne 9. 10. 1963 obviněný A., vedoucí hospodářství státního statku, příkaz traktoristovi B. k vyorávce brambor s nedokonale vybaveným vyorávačem zn. KCE 2. K vyorávce brambor přidělil obviněný A. traktoristovi obviněnému B. pomocníka L., který již předtím po dobu asi 14 dní s nedokonale vybaveným vyorávačem brambor jezdil. Všichni věděli, že vyorávač brambor není opatřen ochranným krytem náhonu, který vedl od traktoru k vyorávači. Obviněný A. proto v přítomnosti svědka K. i spoluobviněného B. uložil pomocníku L., že nesmí ze sedačky vyorávače vstávat a přibližovat se po rámu vyorávače k nechráněnému hřídeli. Obviněný B. pak pokračoval v práci. Když ujel asi 30 metrů, poškozený L. zcela proti příkazu ze sedačky vstal, sestoupil až na přední rám vyorávače. Náhle mu uklouzla noha a spadl na nekrytý hřídel, kterým byl zachycen a těžce zraněn. Tomuto zranění později podlehl.
Hlavní příčinou tohoto smrtelného úrazu byl tedy nekrytý kloubový hřídel náhonu, který vedl od traktoru k vyorávači.
Okresní soud dospěl proto k závěru, že postup obviněných nebyl v tomto případě v souladu s vyhláškou ministerstva zemědělství č. 230/59 Ú. l. o bezpečnosti při práci se