Input:

45/1956 Sb., Zákon o zkrácení pracovní doby, platné do 31.12.1965 Archiv

č. 45/1956 Sb., Zákon o zkrácení pracovní doby, platné do 31.12.1965
[zrušeno č. 65/1965 Sb.]
ZÁKON
ze dne 24. září 1956
o zkrácení pracovní doby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Rozvoj výrobních sil a zvýšení produktivity práce, jichž bylo dosaženo při budování socialismu v naší vlasti, umožňují přistoupit ke zkrácení pracovní doby jako k jedné z forem zvyšování životní úrovně pracujících.
Proto se stanoví:
§ 1.
Pravidelná pracovní doba.
(1) Pravidelná pracovní doba zaměstnanců, pokud byla dosud stanovena nejvyšší výměrou 48 týdne, se stanoví na 46 hodin týdně.
(2) Zkrácení pravidelné pracovní doby se provede bez zkrácení mzdy zaměstnanců, a to spolu opatřením k dalšímu růstu produktivity práce.
(3) Podrobnosti stanoví vláda, po případě orgán, který k tomu zmocní.
Rozdělení pravidelné pracovní doby.
§ 2.
(1) Týdenní pracovní doba se rozděluje, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, na šest pracovních dnů, při čemž pracovní doba v sobotu je zpravidla kratší; na ostatních pět dnů je zásadně rozvržena rovnoměrně.
(2) Pracovní doba v sobotu nesmí být kratší než pět hodin.
§ 3.
(1) Ve stavebních a montážních podnicích (závodech), které pracují výlučně nebo převážně na investiční výstavbě, může být celá týdenní pracovní doba rovnoměrně rozdělena na pět pracovních dnů, neutrpí-li tím plynulý chod stavebních a montážních prací. Stavby a pracoviště, na nichž se použije tohoto rozdělení pracovní doby, určí příslušný ministr (vedoucí ústředního úřadu nebo orgánu) v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu.
(2) Ustanovení o pětidenním pracovním týdnu (odstavec 1) se nevztahuje na podniky (závody) provádějící stavební nebo montážní práce v dolech. Pro jejich zaměstnance platí stejné rozvržení týdenní pracovní doby jako pro zaměstnance v dolech (§ 4).
§ 4.
(1) Zaměstnancům hornických podniků (závodů) sloužících přímo k těžbě uhlí, tuhy a rud a zaměstnancům pracujícím v osmihodinové směně na pracích v nepřetržitém provozu poskytne se za 23 odpracovaných osmihodinových směn den náhradního volna. Za odpracovanou dobu se považuje též nezaviněná nepřítomnost v práci.
(2) Vyžadují-li to zvláštní podmínky provozu, anebo z jiných závažných důvodů, jestliže to podmínky provozu dovolují, může příslušný ministr (vedoucí ústředního úřadu nebo orgánu) v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu výjimečně upravit i v jiných podnicích (závodech) nebo pro určité druhy prací v těchto podnicích (závodech) pracovní dobu obdobně podle odstavce 1.
§ 5.
Nedovoluje-li povaha práce, aby pracovní doba byla rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu podle § 2 nebo rovnoměrně na všechny týdny v určitém časovém období, může příslušný ministr (vedoucí ústředního úřadu nebo orgánu) v dohodě s ústředním výborem příslušného odborového svazu rozvrhnout pracovní dobu odchylně; pravidelná pracovní doba nesmí při tom v časovém období zpravidla čtyřtýdenním přesahovat průměrně 46 hodin týdne.
§ 6.
(1) Začátek a konec pracovních směn stanoví ředitel podniku (závodu) nebo vedoucí jiné organisace v dohodě se závodním výborem odborové organisace na základě pokynů vydaných radou krajského