Input:

R 44/1965; Řízení před soudem. Náhrada škody z pracovního poměru pracovníkem Garance

č. 44/1965 Sb. rozh.
Od počátku účinnosti zákona zák. č. 71/1958 Sb. je dána pravomoc soud i ve sporech o náhradu škody proti státním zaměstnancům.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna 1965,6 Cz 50/65.)
Žalobce se domáhal na žalovaném jako bývalém řediteli Zemědělského odborného učiliště v Č. náhrady škody. Žalobu odůvodnil tím, že za dobu působení žalovaného v uvedené funkci vznikl na majetkových hodnotách učiliště schodek v zažalované částce, který odmítá žalovaný zaplatit.
Okresní soud v Lučenci řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil, když dospěl k závěru, že věc nespadá do pravomoci soudu. Dovolával se přitom § 24 vl. nař. č. 120/1950 Sb., podle něhož řízení o náhradě škody proti státním zaměstnancům provádí osobní úřad, u bývalých zaměstnanců, mezi něž spadá žalovaný, poslední osobní úřad.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, že usnesením okresního soudu byl porušen zákon, a toto usnesení zrušil.
Z odůvodnění:
Okresní soud při svém rozhodování přehlédl, že ustanovení § 21 zákona č. 71/1958 Sb., o závazcích k