Input:

č. 44/1960 Sb. rozh. tr., Garance

č. 44/1960 Sb. rozh. tr.
Podmíněné propuštění je významnou institucí socialistického trestního práva. Je důležitým výchovným opatřením po pravomocném odsouzení pachatele trestného činu, jímž se z chování odsouzeného, jeho pracovního úsilí a celkového jeho postoje k odsouzení v době výkonu trestu vyvozují závažné důsledky. Zdůrazňuje se jím, že výchovný moment uvedený v ustanovení § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. nespočívá jen v ukládání trestu, ale i v jeho výkonu, a že je třeba zásadně jinak hodnotit a vážit chování odsouzeného, který ve výkonu trestu prokazuje, že pochopil společenskou nebezpečnost svého jednání, pro něž byl odsouzen, a proto usiluje napravit škodlivé jeho následky, než chování odsouzeného, který neprojevuje snahu po nápravě, ve výkonu trestu setrvává ve svém záporném postoji k společnosti a společenskému řádu.
Závažnost a povaha trestného činu, pro který byl pachatel odsouzen, mají tudíž při rozhodování o podmíněném propuštění především význam pro posouzení, zda lze mít skutečně za to, že odsouzený, který měl jinak dobrý pracovní výkon v trestu a slušně se choval, se tak převychoval, že je důvodná naděje, že povede řádný život pracujícího člověka. Nelze proto přihlížet k trestnému činu odsouzeného isolovaně.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu 8. března 1960 - 4 Tz 8/60.)
Odsouzená porodní asistentka byla odsouzena k trestu odnětí svobody na tři léta a k peněžitému trestu 5000 Kčs, v případě nedobytnosti k náhradnímu trestu odnětí svobody na pět měsíců, jakož i k vedlejším trestům zákazu činnosti, ztrátě čestných práv občanských a propadnutí věcí v rozsudku blíže uvedených. Tento trest jí byl uložen za trestný čin protiprávního přerušení těhotenství podle § 5 odst. 1, 2 písm. a) zák. č. 68/1957 Sb., který spáchala tím, že v době od roku 1956 do července 1958 v Českých Budějovicích na požádání a se souhlasem těhotných žen ve 24 případech přerušila za úplatu jejich těhotenství způsobem podle cit. zákona nepřípustným.
Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl návrh náčelníka věznice na podmíněné propuštění.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil uvedené usnesení krajského soudu a odsouzenou podle § 33 tr. zák. podmíněně propustil. Podle § 34 odst. 1 tr. zák. stanovil zkušební dobu na tři léta.
Z odůvodnění:
Předseda Nejvyššího soudu podal stížnost pro porušení zákona s odůvodněním, že byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 8 tr. ř. a § 33 tr. zák., a dovozuje, že krajský soud nehodnotil náležitě ve vzájemné souvislosti všechny okolnosti významné pro rozhodnutí o podmíněném propuštění odsouzené, z nichž vyplývá, že jsou u ní dány předpoklady jejího podmíněného propuštění.
Nejvyšší soud přezkoumal v rozsahu uvedeném v ustanovení § 293 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo a shledal, že byl zákon porušen ve směrech uplatňovaných stížností pro porušení zákona.
Výkon trestu odnětí svobody započal u odsouzené dne 29. 9. 1958. Ježto jí byla započtena vazba od 7. 7. 1958, odpykala si polovinu trestu odnětí svobody dne 7. 1. 1960.
Dne 22. ledna 1960 podal u krajského soudu v Českých Budějovicích, v jehož obvodu si odsouzená odpykává trest, náčelník věznice návrh na