Input:

R 44/1954; Garance

č. 44/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
K otázce spoluzavinění poškozeného (při kopané).
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 26. ledna 1954, Cz 486/53).
Žalovaný byl uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti, který spáchal tím, že jako hráč při zápase kopané nastavil nohu hráči druhého mužstva, který k němu přibíhal, tento hráč naběhl na nastavenou nohu a způsobil si těžké vnitřní zranění, jemuž za několik dní podlehl. Soud zjistil, že žalovaný zvedl nohu šikmo do boku přibíhajícímu hráči, aby ho odrazil, aby se tak tento nedostal k míči. Prudce přibíhající hráč, který chtěl žalovaného minout po jeho pravé straně, narazil břichem na nastavenou nohu a utrpěl perforaci žaludku a tenkého střeva. Nezletilá dcera umrceného se domáhala na žalovaném renty 1000 Kčs měsíčně (ve starých penězích), jako náhrady výživného. Žalovaný se bránil tím, že si žalobkynin otec úraz spoluzavinil, poněvadž na něho útočil ze zadu.
Lidový soud ve Vsetíně přiznal požadovanou náhradu škody. V odůvodnění poukázal soud na trestní rozsudek a došel k závěru, že vzhledem k příjmu usmrceného a matky žalobkyně a vzhledem k nemajetnosti žalobkyně uchází jí smrtí jejího otce 1000 Kčs měsíčně, které by jí byl otec na výživu poskytoval. Protože žalobkyně sama škodu nespoluzavinila, nelze podle názoru soudu prvé stolice spoluzavinění namítat.
Krajský soud v Uh. Hradišti snížil k odvolání žalovaného náhradu škody na 750 Kčs měsíčně. V odůvodnění uvedl, že žalovaný porušil vědomě pravidla hry, u usmrceného pak konstatoval neuvědomělé překročení mezí bezpečnosti hry spočívající v tom, že jeho pohyb byl nerozvážně prudký a že právě to bylo významným činitelem rozhodujícím o osudných následcích srážky.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle § 1 zákona č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport, který platil v době úrazu žalobkynina otce a nyní podle § 1 zák. č. 71/1952 Sb., o