č. 44/1953 Sb. rozh. obč., Garance
č. 44/1953 Sb. rozh. obč.
Otec dítěte, který nemá dítě v přímém zaopatření a jemuž je jako oprávněnému vyplácen přídavek na děti, pro nějž platí obdobně ustanovení §§ 8 a 17 zákona čís. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích, je povinen odvádět přídavek matce, která má dítě v přímém zaopatření. Nesplnil-li otec tuto povinnost, může matka uplatnit proti němu nárok na vyplacení přijatých přídavků u soudu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Č. Budějovicích z 11. prosince 1952, 6 Ok 208/52.)
Matka dítěte, jejíž manželství s otcem dítěte je rozvedeno a která má dítě pocházející z rozvedeného manželství v přímém zaopatření, domáhala se žalobou na otci dítěte, aby jí vyplatil za 32 měsíců přídavek na dítě, který mu byl vyplácen podle § 26 odst 1 zák. č. 67/1950 Sb.
Okresní soud ve Vodňanech žalobu zamítl. Zamítnutí odůvodnil v podstatě tím, že výchovné jako sociální příspěvek státu na výživu dětí patří žalovanému jako oprávněnému a je součástí jeho platu, na který bjd vzat zřetel při stanovení příspěvku, který má otec poskytovat na úhradu osobních potřeb dítěte, žalobkyně by mohla jen žádat, aby jí bylo vypláceno výchovné pro dítě do jejích rukou, výchovné ale není jejím nárokem a nemůže se proto domáhat jeho výplaty za minulou dobu.
Krajský soud k odvolání žalobkyně změnil rozsudek prvého soudu tak, že žalobě vyhověl.
Z odůvodnění:
Názor žalovaného, že výchovné resp. nyní přídavek na děti je součástí jeho služebního platu jako státního zaměstnance, neodpovídá nynějšímu právnímu stavu. Tak tomu bylo za platnosti § 38 zák. č. 103/1926 Sb., ovšem za předpokladu, že oprávněný plnil řádné svou alimentační povinnost k dítěti, na něž mu byl příplatek vyplácen. Od 1. dubna 1950 se však právní stav v této otázce podstatné změnil. Podle § 26 odst. 1 zák. č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů, přísluší soudci, jímž je žalovaný, přídavek na děti ve výši a za podmínek stanovených předpisy platnými pro ostatní pracující. Podrobnosti určuje platový řád. Podle § 15 vl. nař. č. 71/1950 Sb., jímž se vydává platový řád k soudcovskému zákonu, platí pro přídavek na děti obdobně ustanovení §§ 3, 4, 7 a 8, § 17 odst. 1 a 2 a § 19 odst. 1 a 3 zák. č. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích, ve znění čl. II zák. č. 269/1949 Sb. Podle § 15 odst. 3 tohoto nařízení musí oprávněný zaměstnanec nárok na přídavek na děti a každou okolnost, která má vliv na trvání nároku a na výši přídavku včas ohlásit a případné podmínky nároku prokázat.
Z uvedených ustanovení zákona č. 90/1949 Sb. nade vší pochybnost plyne, že zákon činí rozdíl mezi oprávněným zaměstnancem a příjemcem přídavku. To plyne zejména z ustanovení § 8 odst. 1, podle něhož se rodinný přídavek, pokud oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, v.yplácí osobě, která dítě v přímém zaopatření má. Toto zákonné ustanovení není ničím podmíněno ani omezena Jeho účelem je zaručit, aby přídavku bylo použito výhradně ve prospěch dítěte. Podle tohoto ustanovení má osoba, která má dítě ve svém zaopatření, přímý a zákonný nárok, aby rodinný přídavek (příplatek na děti) byl v takovém případě vyplácen přímo jí a to ať již příslušným nositelem národního pojištění nebo služebním úřadem…
