Input:

439/2004 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Archiv

č. 439/2004 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ZÁKON
ze dne 24. června 2004,
kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o ochraně osobních údajů
Čl. I
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., se mění takto:
1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) a 1a) zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství,1mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,1aa k naplnění práva každého na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů a stanoví podmínky, za nichž se uskutečňuje předání osobních údajů do jiných států.


1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
1a Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat č. 108, vyhlášená pod č. 115/2001 Sb. m. s.”.
2. V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)  Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby.”.
3. V § 3 odst. 2, 3 a 4 se slovo „Zákon” nahrazuje slovy „Tento zákon”.
4. V § 3 odst. 4 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 1a) zrušuje.
5. V § 3 odstavec 5 zní:
„(5)  Tento zákon se dále vztahuje na zpracování osobních údajů,
a)  jestliže se právní řád České republiky použije přednostně na základě mezinárodního práva veřejného, i když správce není usazen na území České republiky,
b)  jestliže správce, který je usazen mimo území Evropské unie, provádí zpracování na území České republiky a nejedná se pouze o předání osobních údajů přes území Evropské unie; v tomto případě je správce povinen zmocnit postupem podle § 6 na území České republiky zpracovatele.

Jestliže zpracování provádí správce prostřednictvím svých organizačních jednotek umístěných na území Evropské unie, musí zajistit, že tyto organizační jednotky budou zpracovávat osobní údaje v souladu s národním právem příslušného členského státu Evropské unie.”.
6. V § 3 odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 4) až 10) zní:
„(6)  Ustanovení § 5 odst. 1 a § 11 a 12 se nepoužijí pro zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění povinností správce stanovených zvláštními zákony pro zajištění
a)  bezpečnosti České republiky,4
b)  obrany České republiky,5
c)  veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,6
d)  předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů,7
e)  významného hospodářského zájmu České republiky nebo Evropské unie,8
f)  významného finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie,