Input:

č. 4378/2022 Sb. NSS, Daňové řízení: institut předražku v daňové exekuci Garance

č. 4378/2022 Sb. NSS
Daňové řízení: institut předražku v daňové exekuci
k § 336ja občanského soudního řádu
V daňové exekuci je možné použít institut předražku podle § 336ja o. s. ř.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2022, čj. 10 Afs 33/2021-32)
Prejudikatura: č. 3779/2018 Sb. NSS, č. 4169/2021 Sb. NSS.
Věc: R. M. proti Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu o předražek k rozhodnutí o udělení příklepu, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalovaný přípisy (sděleními k žádosti) ze dne 11. 11. 2020 sdělil žalobci, že jím učiněné návrhy předražku ve vztahu k rozhodnutí žalovaného o udělení příklepu v dražbě nemovité věci se nepřipouštějí. Proti těmto sdělením podal žalobce k Městskému soudu v Praze žalobu a domáhal se jejich zrušení. Eventuálně žalobce navrhl, aby městský soud určil, že postup žalovaného byl nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s.
Městský soud posoudil sdělení k žádosti jako usnesení o předražku, proti kterému je možné podat odvolání. Před podáním žaloby tedy žalobce nevyužil všechny možné opravné prostředky. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl poučen o možnosti podat odvolání, posoudil soud žalobu jako odvolání. Městský soud proto žalobu usnesením ze dne 27. 1. 2021, čj. 14 Af 39/2020-26, odmítl a podání postoupil k vyřízení Odvolacímu finančnímu ředitelství (§ 46 odst. 5 s. ř. s.).
Žalovaný (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností. Uvedl, že dne 22. 10. 2020 a dne 23. 10. 2020 vydal rozhodnutí o příklepu. Tato rozhodnutí se nezveřejňují a žalobce ani nebyl příjemcem těchto rozhodnutí. Je tedy otázka, jak se o těchto rozhodnutích žalobce dozvěděl. Poté totiž navrhl předražek k rozhodnutí o udělení příklepu.
Stěžovatel nesouhlasil s tím, že sdělení k žádosti byla rozhodnutím, jak uvedl městský soud. Tato sdělení nezasáhla do práv žalobce. Stěžovatel nerozhodoval o jeho právech a povinnostech, pouze ho vyrozuměl o nemožnosti využít předražek v daňové exekuci. Pokud by stěžovatel vydal rozhodnutí, vždy by se týkalo toho, že předražek nelze připustit, neboť institut předražku nelze aplikovat v daňové exekuci. Žalobce měl proti sdělením uplatnit stížnost ve smyslu § 261 daňového řádu a v případě nesouhlasu s vyřízením stížnosti by mohl požádat Odvolací finanční ředitelství o přešetření.
Podle stěžovatele nelze v daňové exekuci institut předražku použít a ze strany daňových orgánů nebyl obecně připuštěn. Uvedl, že městský soud vyvodil nesprávné závěry z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2020, čj. 1 Afs 331/2019-44, což vše stěžovatel podrobněji rozvedl.
Žalobce se ztotožnil se závěry městského soudu. V daňové exekuci lze institut předražku využít (je třeba subsidiárně použít občanský soudní řád). Proti rozhodnutí o předražku (sdělení) se lze bránit odvoláním. Sdělení stěžovatele podle žalobce zasáhla do jeho majetkových práv, konkrétně do práva vlastnit majetek. Stěžovatel tedy má veřejné subjektivní právo na přezkum těchto rozhodnutí. Odvolací nebo žalobní legitimace musí být podle žalobce dána komukoli, do jehož majetkových práv bylo zasaženo (nemusí být porušeno konkrétní subjektivní právo). To se v projednávané věci