Input:

č. 4370/2022 Sb. NSS; Rozšířený senát: místní příslušnost soudu Garance

č. 4370/2022 Sb. NSS
Rozšířený senát: místní příslušnost soudu
k § 7 odst. 3 soudního řádu správního
Určení místní příslušnosti krajského soudu podle § 7 odst. 3 s. ř. s. se vztahuje na všechny typy soudních řízení upravené v soudním řádu správním.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2022, čj. Nad 202/2020-59)
Prejudikatura: č. 1178/2007 Sb. NSS, č. 2109/2010 Sb. NSS, č. 2112/2010 Sb. NSS, č. 3152/2015 Sb. NSS, č. 3181/2015 Sb. NSS, č. 3258/2015 Sb. NSS, č. 3450/2016 Sb. NSS, č. 3847/2019 Sb. NSS; usnesení Ústavního soudu č. 14/1996 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 124/96) a nález Ústavního soudu č. 41/2017 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 129/16).
Věc: J. N. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s postoupením věci.

Spornou otázkou v dané věci je, zda pravidlo o místní příslušnosti soudu ve správním soudnictví podle § 7 odst. 3 s. ř. s. (místně příslušný je krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje) se použije i na žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a násl. s. ř. s.), směřuje-li proti tvrzené nečinnosti správního orgánu v oblasti důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi. Sporné tedy je, zda pojem „věci“ ve smyslu § 7 odst. 3 s. ř. s. zahrnuje jen rozhodnutí správních orgánů ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. ve výše uvedených oblastech, anebo také jiné způsoby jednání správních orgánů v těchto oblastech, proti nimž lze podat žaloby či jiné návrhy ve správním soudnictví. Jinak též řečeno, zda je příslušným soud určený podle bydliště žalobce nebo soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany (§ 7 odst. 2 s. ř. s.).
Žalobce dne 27. 8. 2019 podal žalobu k Městskému soudu v Praze, kterou se domáhal zrušení dvou rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí, a to ze dne 26. 10. 2017 (zamítnutí rozkladu proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení obnovy řízení ukončeného rozhodnutím o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu součinnosti s úřadem práce) a ze dne 14. 3. 2018 (zamítnutí rozkladu proti témuž z důvodu opožděnosti). Dále navrhoval, aby městský soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o jeho žádostech o obnovu řízení ze dne 28. 2. 2017, 22. 5. 2017, 21. 2. 2018 a ze dne 22. 2. 2018. Dne 2. 9. 2019 se žalobce opětovně obrátil na městský soud s podáním, které městský soud dle obsahu posoudil jako doplnění žaloby ze dne 27. 8. 2016. Žalobce opětovně navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí ministryně ze dne 14. 3. 2018 a aby uložil žalovanému povinnost rozhodnout o rozkladu ze dne 5. 9. 2017.
Usnesením ze dne 9. 10. 2019, čj. 1 Ad 23/2019-47, městský soud postoupil věc k projednání