Input:

č. 4356/2022 Sb. NSS; Státní památková péče: závazné stanovisko ke změně stavby; Přestupky: běh promlčení lhůty u pokračujícího přestupku; ohrožovací přestupek Garance

č. 4356/2022 Sb. NSS
Státní památková péče: závazné stanovisko ke změně stavby
Přestupky: běh promlčení lhůty u pokračujícího přestupku; ohrožovací přestupek
k zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném k 30. 6. 2017
k § 2 odst. 4 písm. a), § 31 odst. 2 písm. a), § 78 odst. 2 a § 112 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (v textu jen „nový přestupkový zákon“)
k § 14 odst. 2, § 17 odst. 1 a 3 a § 39 odst. 1 písm. g) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění účinném do 30. 6. 2018 (v textu jen „zákon o státní památkové péči“)
I. Je-li přestupek spáchán ve formě pokračování dílem za účinnosti starého přestupkového zákona (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích), dílem za účinnosti nového přestupkového zákona (zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), použije se na něj v úplnosti zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, tedy nový přestupkový zákon [§ 2 odst. 4 písm. a) a § 112 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].
II. Je-li přestupek páchán ve formě pokračování, nemá na začátek běhu promlčecí doby vliv skutečnost, že správní orgán měl o tomto páchání povědomí. I v takovém případě začíná běžet promlčecí doba až dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku [§ 31 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich], eventuálně okamžikem, kdy bylo zahájeno řízení doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku, případně ústním vyhlášením takového oznámení (§ 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich).
III. Přestupek podle § 39 odst. 1 písm. g) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je přestupek ohrožovací. Znakem jeho skutkové podstaty není účinek.
IV. Podle § 17 odst. 1 a 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nedopadá povinnost žádat o závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 tohoto zákona mj. na změnu stavby, jejímž provedením se žádným způsobem nezasahuje do vnějšího vzhledu nemovitosti. Tato výluka však dopadá pouze na stavby nacházející se v ochranných pásmech. V případě, že se stavba nachází v ochranném pásmu a současně v památkové zóně, je závazné stanovisko potřeba i pro takovou změnu stavby.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2022, čj. 10 As 444/2021-44)
Prejudikatura: č. 2011/2010 Sb. NSS.
Věc: a) K. B. a b) P. K. proti Krajskému úřadu Královohradeckého kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobců.

V projednávané věci se Nejvyšší správní soud zabýval výkladem přestupku podle § 39 odst. 1 písm. g) zákona o státní památkové péči (zde provádění změny stavby bez závazného stanoviska).
Městský úřad Jičín uznal rozhodnutím ze dne 30. 9. 2020 oba žalobce vinnými ze spáchání přestupku podle § 39 odst. 1 písm. g) zákona o státní památkové péči. Tohoto přestupku se žalobci dopustili tím, že v období od ledna 2016 do června 2018 bez závazného stanoviska prováděli jakožto spoluvlastníci změnu stavby budovy na náměstí Míru v Sobotce