Input:

č. 4353/2022 Sb. NSS, Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů: posouzení podmínek pro vznik nároku na starobní důchod; doba studia na civilní vysoké škole jako doba výkonu funkce Garance

č. 4353/2022 Sb. NSS
Služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů: posouzení podmínek pro vznik nároku na starobní důchod; doba studia na civilní vysoké škole jako doba výkonu funkce
k § 180 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (v textu jen „zákon o služebním poměru“)
k § 174 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění do 31. 12. 1995 (v textu jen „zákon č. 100/1988 Sb.“)
I. Služební funkcionář je oprávněn učinit si v souladu s § 180 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, závěr o tom, kdy příslušník dosáhne věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod.
II. Doba studia příslušníka bezpečnostního sboru na civilní vysoké škole, která byla obklopena výkonem funkce zařazeným v I. kategorii, se také posuzuje jako výkon funkce v této kategorii [zde: pro úvahu o splnění podmínek pro snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle § 174 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění do 31. 12. 1995].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2022, čj. 1 As 376/2020-33)
Věc: M. B. proti Ministerstvu vnitra o výsluhový příspěvek, o kasační stížnosti žalobce.

Ministr vnitra rozhodnutím ze dne 29. 3. 2017 zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2016. Žalovaný tímto rozhodnutím žalobci ode dne 24. 1. 2016 zastavil výplatu výsluhového příspěvku podle § 163 odst. 1 zákona o služebním poměru, neboť žalobce nepožádal o přiznání starobního důchodu do dvou let od vzniku nároku na něj.
Proti rozhodnutí ministra vnitra se žalobce bránil u Městského soudu v Praze, který jeho žalobu zamítl. Městský soud označil jako klíčovou námitku nesprávně stanoveného věku pro vznik nároku žalobce na přiznání starobního důchodu, a to v souvislosti s hodnocením doby denního studia na civilní vysoké škole. Podle soudu bylo zařazení doby žalobcova studia do preferovaných kategorií určeno podle čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení ministra vnitra ČSSR č. 3/1976 ze dne 19. ledna, kterým se stanoví podrobnosti k provedení některým ustanovení zákona o sociálním zabezpečení (dále jen „nařízení ministra vnitra“) vydaného na základě § 172 odst. 7 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení. Povinnost požádat o přiznání starobního důchodu nejpozději do dvou let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na něj plyne z § 163 odst. 1 zákona o služebním poměru. Snížení věkové hranice pro vznik nároku na přiznání starobního důchodu vychází z § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve spojení s § 174 odst. 1 písm. c) zákona č. 100/1988 Sb.
Žalobce vykonával do 31. 12. 1992 službu zařazenou do I. a II. kategorie po dobu 17 let a 276 dnů. Do této doby mu byla správně započtena doba služebního volna bez nároku na služební příjem z důvodu studia, které probíhalo od 22. 9. 1980 do 15. 7. 1981. Soud neshledal nedostatky v obsahu správního spisu a za rozhodný důkaz označil kmenový list sloužící k záznamu