Input:

č. 4345/2022 Sb. NSS; Hospodářská soutěž: narušení hospodářské soutěže; obecně závazná vyhláška obce Garance

č. 4345/2022 Sb. NSS
Hospodářská soutěž: narušení hospodářské soutěže; obecně závazná vyhláška obce
k § 19a odst. 1 a § 22aa zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 18. 10. 2016 (v textu jen „ZOHS“)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je oprávněn uložit obci pokutu podle § 22aa zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění účinném do 18. 10. 2016, za narušení hospodářské soutěže v rozporu s § 19a odst. 1 citovaného zákona, které je důsledkem obecně závazné vyhlášky vydané touto obcí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2022, čj. 7 As 60/2020-34)
Prejudikatura: č. 1445/2008 Sb. NSS a č. 1775/2009 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 57/2000 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 559/99), č. 107/2000 Sb., č. 113/2002 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 331/02), č. 404/2002 Sb., č. 53/2003 Sb., č. 210/2005 Sb., č. 6/2009 Sb., č. 88/2010 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 1403/09) a č. 242/2020 Sb.; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. 6. 1976, Engel a ostatní proti Nizozemí (stížnost č. 5100/71, č. 5101/71, 5102/71, č. 5354/72 a č. 5370/72).
Věc: Statutární město Děčín proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o správní delikt, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím ze dne 28. 8. 2017 rozhodl žalovaný o tom, že žalobce porušil zákaz stanovený v § 19a odst. 1 ZOHS a dopustil se správního deliktu podle § 22aa odst. 1 téhož zákona. Deliktní jednání spočívalo dle žalovaného v tom, že žalobce obecně závaznou vyhláškou č. 3/2013, účinnou od 8. 6. 2013 do 7. 10. 2016, povolil provozování sázkových her podle § 2 písm. i), l), m) a n) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách (dále jen „zákon o loteriích“) a provozování loterií a jiných podobných her podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 téhož zákona pouze v kasinech umístěných na místech stanovených v příloze č. 1 vyhlášky a dále povolil provozování sázkových her podle § 2 písm. e) zákona o loteriích pouze na místech uvedených v přílohách 1 a 2 vyhlášky, přičemž v každé provozovně nacházející se na místech uvedených v příloze č. 2 vyhlášky povolil maximálně 4 výherní hrací přístroje, aniž by výběr adresních míst provozování a stanovení maximálního počtu výherních hracích přístrojů na provozovnu provedl na základě objektivních, nediskriminačních a předem známých kritérií. Tím v daném období narušil bez objektivně ospravedlnitelných důvodů hospodářskou soutěž na trhu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her a na trhu provozování provozoven, v nichž mohou být sázkové hry, loterie a jiné podobné hry provozovány. Žalovaný uložil žalobci za popsaný správní delikt pokutu ve výši 499 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce rozklad, který předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 15. 5. 2018 zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
Žalobce se bránil proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Brně zamítl rozsudkem ze dne 6. 2. 2020, čj. 62 Af 64/2018-52. Nepřisvědčil stěžejní námitce žalobce, že žalovaný neměl