Input:

č. 4343/2022 Sb. NSS; Daňové řízení: osvobození od daně z elektřiny; povolení správce daně k nabývání elektřiny osvobozené od daně Garance

č. 4343/2022 Sb. NSS
Daňové řízení: osvobození od daně z elektřiny; povolení správce daně k nabývání elektřiny osvobozené od daně
k § 9 odst. 1 části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 344/2013 Sb. (v textu dále jen „ZSVR“)
Rozhodnutí o povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně z elektřiny dle § 9 odst. 1 části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, zakládá právo navrhovatele k odběru elektřiny osvobozené od této daně k použití při činnosti uvedené v žádosti o toto povolení. Po dobu platnosti tohoto povolení správce daně není oprávněn přehodnotit to, zda elektřina k této činnosti použitá je od daně osvobozena.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 4. 2022, čj. 4 Afs 361/2021-31)
Věc: ALPER a.s. proti Generálnímu ředitelství cel o osvobození od daně, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalovaný rozhodnutími ze dne 12. 4. 2021 a ze dne 3. 5. 2021 částečně potvrdil a částečně změnil (zvýšil částku daně a penále u některých zdaňovacích období) platební výměry vydané Celním úřadem pro Olomoucký kraj (dále též „správce daně“), kterými vyměřil, resp. doměřil žalobci daň z elektřiny za zdaňovací období od dubna 2017 do dubna 2020 (s výjimkou února 2018) v celkové výši 491 451 Kč. Současně správce daně uložil žalobci povinnost uhradit penále z doměřené částky a uložil mu pokutu za nepodání daňového přiznání za uvedená zdaňovací období.
Žalobce proti těmto rozhodnutím podal žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Žalobce zde upozornil, že ve všech výše uvedených zdaňovacích obdobích podal řádná daňová přiznání k dani z elektřiny a byl v tomto období držitelem povolení k nabývání elektřiny osvobozené od daně, které bylo vydáno správcem daně dne 20. 4. 2015 s platností do 21. 4. 2020 (dále též „povolení“). Žalobce nabýval elektřinu osvobozenou od daně za účelem použití dle § 8 odst. 2 písm. e) ZSVR, v metalurgických procesech. Elektřinu osvobozenou od daně žalobce odebíral po dobu pěti let a oprávněnost jejího odběru nebyla ze strany správních orgánů po tuto dobu zpochybňována. Správce daně však těsně před koncem doby, na kterou bylo vydáno povolení, začal zpochybňovat oprávněnost odběru elektřiny osvobozené od daně. Činnost žalobce bylo třeba podřadit pod kód NACE 24 klasifikace ekonomických činností, konkrétně jako činnost uvedenou pod kódem 24.10.3 Tváření výrobků za tepla v oddíle 24. Správní orgány činnost žalobce nesprávně zařadily pod kód NACE 25.50 a NACE 25.6. Proto dodatečné neuznání osvobození odebírané elektřiny od daně a její dodatečné doměření představovalo zásah do jeho legitimního očekávání a porušení povinnosti správce daně postupovat tak, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (§ 8 odst. 2 daňového řádu). Žalobce poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, čj. 6 Ads 88/2006-153, bod 78. Žalobci nemělo být vyměřeno penále, pokuta ani úrok z prodlení. Došlo rovněž k porušení zásady in dubio pro libertate.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze