Input:

č. 4341/2022 Sb. NSS, Přestupky: příkaz; přerušení běhu promlčecí doby Garance

č. 4341/2022 Sb. NSS
Přestupky: příkaz; přerušení běhu promlčecí doby
k § 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (v textu jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“)
Je-li řízení o přestupku zahájeno vydáním příkazu, proti kterému byl účinně podán odpor, přerušuje se promlčecí doba oznámením příkazu obviněnému [§ 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2022, čj. 6 As 305/2021-37)
Prejudikatura: č. 4189/2021 Sb. NSS.
Věc: B. Č. B. proti Českému báňskému úřadu o přestupku, o kasační stížnosti žalovaného.

Příkazem ze dne 27. 2. 2019 shledal Obvodní báňský úřad pro území kraje Ústeckého (dále jen „obvodní báňský úřad“) žalobkyni vinnou z přestupku podle § 40a odst. 1 písm. a) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), jehož se dopustila tím, že dne 30. 6. 2018 v ranních hodinách spolu s dalšími účastníky akce „KLIMAKEMP 2018“ vědomě a úmyslně neoprávněně vnikla do důlního díla – lomu Bílina, kde dochází k výkonu obvodním báňským úřadem řádně povolené hornické činnosti a kam je vstup zakázán.
Ve výroku tohoto příkazu byla uvedena adresa trvalého pobytu žalobkyně X. Příkaz byl vypraven 4. 3. 2019 na adresu uvedenou ve výroku, nicméně následně se obvodnímu báňskému úřadu vrátil zpět s poznámkou, že je adresát „neznámý“. Dne 21. 3. 2019 vyhotovil obvodní báňský úřad příkaz shodného znění jako původní příkaz, s výjimkou adresy trvalého pobytu žalobkyně, která byla uvedena ve znění Y. Na tuto adresu byl příkaz vypraven dne 6. 5. 2019 a dne 9. 5. 2019 byl doručen žalobkyni. Žalobkyně proti němu dne 16. 5. 2019 podala odpor.
Rozhodnutím ze dne 13. 3. 2020 shledal obvodní báňský úřad žalobkyni vinnou z přestupku podle § 40a odst. 1 písm. a) horního zákona a za jeho spáchání jí podle § 40a odst. 3 písm. a) téhož zákona ve spojení s § 35 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky uložil pokutu 4 000 Kč a současně jí také uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí obvodního báňského úřadu podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 5. 2020 zamítl a rozhodnutí prvního stupně potvrdil.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem se žalobkyně domáhala zrušení obou zmíněných rozhodnutí.
Krajský soud rozsudkem ze dne 30. 8. 2021, čj. 78 A 13/2020-34, rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí obvodního báňského úřadu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Shledal pochybení obvodního báňského úřadu v tom, že místo příkazu ze dne 21. 3. 2019 měl vydat opravné rozhodnutí podle § 70 správního řádu, nicméně konstatoval, že tímto postupem nebyla porušena žádná práva žalobkyně. I tak bylo ale podle krajského soudu nutné na příkaz ze dne 21. 3. 2019 nahlížet jako na rozhodnutí, které sloužilo pouze k opravě předchozího příkazu a samo o sobě nemohlo vyvolat žádné právní účinky. Z tohoto důvodu pak krajský soud přisvědčil námitce žalobkyně, že došlo k zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím jednoleté promlčecí doby podle § 32 odst. 2 písm. b) zákona o odpovědnosti za