Input:

č. 4320/2022 Sb. NSS; Kompetenční spory: odvolání proti rozhodnutí o žádosti o informace; příspěvková organizace zřízená krajem Garance

č. 4320/2022 Sb. NSS
Kompetenční spory: odvolání proti rozhodnutí o žádosti o informace; příspěvková organizace zřízená krajem
k § 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 111/2019 Sb. (v textu jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“)
Rozhodnout o odvolání proti rozhodnutí příspěvkové organizace zřízené krajem, kterým byla odmítnuta žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, přísluší podle § 20 odst. 5 citovaného zákona Úřadu pro ochranu osobních údajů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2022, čj. Komp 3/2021-26)
Prejudikatura: č. 2343/2011 Sb. NSS, č. 4105/2021 Sb. NSS, č. 4112/2021 Sb. NSS a č. 4230/2021 Sb. NSS.
Věc: Krajský úřad Jihočeského kraje proti Úřadu pro ochranu osobních údajů, za účasti J. P., o určení příslušnosti mezi orgánem územní samosprávy a ústředním správním úřadem.

Žadatel se dne 26. 7. 2021 obrátil na Správu a údržbu silnic Jihočeského kraje s žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jeho žádost byla rozhodnutím ze dne 26. 8. 2021 odmítnuta. Rozhodnutí obsahovalo poučení o možnosti podat odvolání, o kterém dle poučení rozhoduje Úřad pro ochranu osobních údajů.
Žadatel odvolání podal, přičemž jej podal Úřadu pro ochranu osobních údajů, tedy žalovanému. Žalovaný usnesením ze dne 13. 9. 2021 vyslovil svou nepříslušnost k přijetí a projednání odvolání a zároveň v usnesení uvedl, že o podaném odvolání má rozhodovat Krajský úřad Jihočeského kraje, tedy žalobce.
Žalobce ve sdělení žalovanému ze dne 8. 10. 2021 vyjádřil svůj nesouhlas s takovým určením orgánu příslušného k rozhodnutí o odvolání. Žalovaný ve sdělení ze dne 19. 10. 2021 setrval na svém právním názoru, že není orgánem příslušným k vyřízení odvolání, nýbrž že příslušným orgánem je žalobce.
Žalobce podal k Nejvyššímu správnímu soudu kompetenční žalobu, ve které uvedl, že v případě příspěvkových organizací územních samosprávných celků správní řád nestanovuje, který orgán je nadřízeným orgánem. Podle zákona č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, pokud není možné nadřízený orgán určit dle pravidel v § 178 správního řádu, plní funkci nadřízeného orgánu Úřad pro ochranu osobních údajů, tedy žalovaný. Tato situace nastala dle názoru žalobce i v tomto případě.
Žalobce poukázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2012, čj. 30 A 118/2010-46, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, čj. 4 As 40/2010-60, podle nichž nadřízeným orgánem příspěvkové organizace územního samosprávného celku je rada územního samosprávného celku, nicméně upozornil, že tato rozhodnutí byla přijata před účinností zákona č. 111/2019 Sb.
Žalobce poukázal rovněž na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2021, čj. Komp 2/2020-44, a ze dne ze dne 27. 7. 2021, čj. Komp 3/2020-35, v nichž Nejvyšší správní soud vyslovil, že v případě, kdy příspěvková organizace není správním orgánem a nevykonává vrchnostenskou správu, je odvolacím