Input:

č. 4309/2022 Sb. NSS, Daňové řízení: vázanost správce daně usnesením o zajištění finančních prostředků Garance

č. 4309/2022 Sb. NSS
Daňové řízení: vázanost správce daně usnesením o zajištění finančních prostředků
k § 79a odst. 1 trestního řádu ve znění zákonů č. 152/1995 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 253/2006 Sb., č. 55/2017 Sb. a č. 287/2018 Sb.
Usnesením trestního soudu o zajištění finančních prostředků daňového subjektu na účtu správce daně (§ 79a odst. 1 trestního řádu) je správce daně vázán. Správce daně nemá v takovém případě žádný prostor k posouzení, zda okolnosti nasvědčují tomu, že se jedná o prostředky získané trestnou činností.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 18. 5. 2021, čj. 65 Af 54/2020-50)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 25/2008 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 642/07) a č. 46/2018 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 1367/17).
Věc: H. T. C., s. r. o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství, za účasti P. H., o vrácení přeplatku na dani.

Žalobce se žalobou došlou dne 31. 8. 2020 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 6. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 11. 12. 2019, jímž správce daně zamítl žádost žalobce o vrácení přeplatku ve výši 1 658 910,99 Kč, který žalobci vznikl v důsledku zrušení platebních výměrů a dodatečných platebních výměrů.
Žalobce namítal nesprávné právní posouzení věci. Namítal, že má nárok na vyplacení přeplatku na dani ve výši 1 658 910,99 Kč ve smyslu konkrétních pravomocných a vykonatelných rozhodnutí správce daně, který správce daně odmítl vyplatit s odkazem na usnesení vydané Krajským soudem v Brně ve věci sp. zn. 69 T 3/2019, který v trestní věci mimo jiné obviněného žalobce rozhodl o zajištění částky ve výši 150 321 576,67 Kč na účtu u České národní banky (dále jen „usnesení o zajištění“). Žalobce měl za to, že takto zajištěná částka není žádným způsobem spojena s jeho nárokem na vyplacení přeplatku ve výši 1 658 910,99 Kč. Zajištěné prostředky musí mít dle názoru žalobce minimálně znak předpokládaný zákonem, tedy se musí jednat o částku, která může být výnosem z trestné činnosti. Částka ve výši 1 658 910,99 Kč představuje přeplatek na dani a nemá a nemůže mít znak původu v trestné činnosti, neboť se jedná o částku přiznanou podle podmínek zákona v souvislosti s daňovým řízením. Žalobce se rovněž domníval, že v odůvodnění usnesení o zajištění je zajištěná částka vztahována k nároku na výplatu nadměrného odpočtu u daně z přidané hodnoty. Žalobce však měl za to, že v případě částky ve výši 1 658 910,99 Kč se jedná o vrácení peněz z exekuce, která byla založena na soudem zrušených rozhodnutích, a nikoliv o nárok na výplatu nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty. Závěrem žalobce namítl, že není možné odmítnout vyplatit jeho nárok bez toho, aby o konkrétní výplatě daně rozhodl správce daně v řádném řízení, formou rozhodnutí dle daňového řádu.
Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout. V prvé řadě upozornil na skutečnost, že ani žalovaný, ani správce daně neměli žádný prostor pro uvážení, zda vyhoví žádosti žalobce o vrácení, resp. vyplacení vratitelného přeplatku