Input:

č. 4306/2022 Sb. NSS, Územní a stavební řízení: společenství vlastníků jednotek; účastník řízení Garance

č. 4306/2022 Sb. NSS
Územní a stavební řízení: společenství vlastníků jednotek; účastník řízení
k § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (v textu jen „stavební zákon“)
Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, jde-li v řízení o záměr na sousedním pozemku či stavbě, kterým mohou být přímo dotčeny společné části nemovitosti spravované společenstvím vlastníků jednotek.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2022, čj. 10 As 26/2021-50)
Prejudikatura: č. 1787/2009 Sb. NSS č. 2513/2012 Sb. NSS, č. 2932/2013 Sb. NSS, č. 3089/2014 Sb. NSS; č. 106/2012 Sb. NS, č. 70/2020 Sb. NS.
Věc: a) Společenství vlastníků jednotek pro dům v Plzni, b) Společenství vlastníků jednotek v domě Wolkerova 1, 3, 5 Plzeň a c) Společenství vlastníků U Lomů 9, 11, 13, 15, Plzeň, proti Magistrátu města Plzně o stavební záměr, o kasační stížnosti žalovaného.

Spor byl v této věci o jedinou právní otázku: o účastenství společenství vlastníků jednotek ve společném územním a stavebním řízení.
Úřad městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, odbor správní a dopravy, schválil rozhodnutím ze dne 26. 8. 2019 stavební záměr na stavbu bytového domu, vymezil pozemky pro jeho uskutečnění a stanovil podmínky pro umístění a provedení stavby ve společném územním a stavebním řízení (podle § 94p odst. 1 stavebního zákona). V textu rozhodnutí se nevypořádal s námitkami, které podala tři společenství vlastníků jednotek pro bytové domy, v jejichž sousedství se měl stavební záměr uskutečnit, neboť vyhodnotil, že společenství nejsou účastníky řízení. Tato tři společenství podala proti rozhodnutí stavebního úřadu společné odvolání, které Magistrát města Plzně zamítl jako nepřípustné, neboť bylo podáno společenstvími vlastníků a ta nemohou mít ve společném řízení postavení účastníků řízení (ve smyslu § 94k stavebního zákona).
Všechna tři společenství jako žalobci podali proti rozhodnutí magistrátu společnou správní žalobu a uspěli s ní. Krajský soud dovodil, že i když stavební zákon v rozhodném znění výslovně nestanovil účast společenství vlastníků jednotek (SVJ) ve společném územním a stavebním řízení (na rozdíl od předchozí úpravy účinné do 31. 12. 2012), může být SVJ účastníkem tohoto řízení, pokud mohou být společným povolením přímo dotčeny společné části sousedních nemovitostí spravované tímto společenstvím. Soud odmítl právní názor magistrátu, že účastenství žalobců jako SVJ je podle § 94k písm. e) stavebního zákona vyloučeno už jen tím, že žalobcům nesvědčí žádné věcné právo k sousedním nemovitostem. Magistrát měl zkoumat, zda mohou být společné části nemovitostí spravované žalobci přímo dotčeny stavebním záměrem, či nikoli.
Magistrát podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. V ní namítal, že stavební úřady ve své rozhodovací praxi vykládají účastenství SVJ odlišně. Podle magistrátu bylo podstatné, že novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb. vypustila SVJ jako účastníky řízení s výjimkou situací, kdy by bylo SVJ stavebníkem.