Input:

43/2019 Sb.m.s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952 Garance

č. 43/2019 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2000 byla v Ženevě přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 183 týkající se revize Úmluvy o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce, depozitáře Úmluvy, dne 3. července 2017.
Při ratifikaci Úmluvy byla učiněna následující prohlášení:
„1.  V souladu s článkem 4 Úmluvy stanoví Česká republika délku mateřské dovolené na 28 týdnů.
2.  V souladu s článkem 2 Úmluvy je z rozsahu aplikace Úmluvy vyloučena kategorie žen vykonávajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.”
V souladu s článkem 2 odst. 3 Úmluvy bude prohlášení č. 2 uvedeno v první zprávě o plnění této Úmluvy předložené podle článku 22 Ústavy Mezinárodní organizace práce.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 15 odst. 2 dne 7. února 2002. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 3. července 2018.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

  
PŘEKLAD
ÚMLUVA Č. 183
týkající se revize Úmluvy o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952

Generální konference Mezinárodní organizace práce,
svolaná Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy, kde se sešla 30. května 2000 ke svému 88. zasedání,
znamenajíc potřebu revidovat Úmluvu o ochraně mateřství (revidované) z roku 1952 a Doporučení k ochraně mateřství z roku 1952, která by ještě více podpořila rovnoprávnost všech pracujících žen a zdraví a bezpečnost matky a dítěte a uznala rozdílnost hospodářského a sociálního vývoje jednotlivých členských zemí, rozmanitost jejich ekonomických subjektů a rozdílnost vývoje ochrany mateřství v národních zákonech a zvyklostech,
připomínajíc ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv (1948), Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (1979), Úmluvy OSN o právech dětí (1989), Pekingské deklarace a akční platformy (1995), Deklarace Mezinárodní organizace práce o rovnosti pracovních příležitostí a rovnocenném zacházení s ženami v zaměstnání (1975), Deklarace Mezinárodní organizace práce o základních pracovních zásadách a právech a sledování jejich dodržování (1998), jakož i k ustanovením mezinárodních pracovních úmluv a doporučení zaměřených na zajištění rovnosti pracovních příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami, zvláště pak Úmluvy o pracovnících s rodinnými závazky z roku 1981, a
zvažujíc situaci pracujících žen a potřebu zajistit jim ochranu v těhotenství, která je společnou odpovědností vlády a celé společnosti,
rozhodnuvši se přijmout konkrétní návrhy na revizi Úmluvy o ochraně v mateřství (revidované), 1952, a Doporučení k ochraně v mateřství, 1952, která