Input:

R 43/1963 (tr.); Řízení před soudem Garance

č. 43/1963 Sb. rozh. tr.
V trestním řádu zakotvená úprava vzetí do vazby a jejího trvání musí být vykládána tak, aby v žádném případě nedocházelo k bezdůvodnému zbavení osobní svobody občana. Proto kolusní vazba podle § 67 písm. b) tr. ř. smí proto trvat nejen v přípravném řízení, ale i v řízení soudním jen po dobu nezbytnou. V případě nutnosti provést další důkazy musí proto soud v každém stadiu řízení zkoumat, zda vzhledem k doplnění potřebných důkazů je další ponechání obviněného ve vazbě nezbytné.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 16. května 1963 - 3 To 14/63)
V trestní věci vedené u krajského soudu v Plzni byl obžalovaný vzat usnesením krajského prokurátora ze dne 17. listopadu 1962 po vznesení obvinění za trestní čin podvracení republiky podle § 98 odst. 1 tr. zák. do vazby. Rozsudkem krajského soudu v Plzni z 19. února 1963 byl obžalovaný uznán vinným trestným činem pobuřování podle § 100 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzen k odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
K odvolání obžalovaného Nejvyšší soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Krajský soud v intencích usnesení Nejvyššího soudu po provedeném dokazování slyšením čtyř obžalovaným navržených svědků a po zamítnutí návrhů obhajoby na slyšení svědků dalších, uznal dne 3. května 1963 obžalovaného vinným trestným činem hanobení státu světové socialistické soustavy a jeho představitele podle § 104 tr. zák. a uložil za to obžalovanému trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Tentýž den rozhodlo krajský soud poté, když obžalovaný podal ihned své odvolání, že obžalovaný se ponechává nadále ve vazbě z důvodů § 67 písm. b) tr. ř., protože - jak uvádí napadené usnesení - na základě odvolání obžalovaného, může dojít k případnému dalšímu doplňování dokazování a proto podle názoru krajského soudu není vyloučeno nebezpečí, že by obžalovaný mohl působit na svědky a