Input:

R 43/1958; Garance

č. 43/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
K výkladu ustanovení § 30 odst. 4 zák. o právu rodinném. Při výkladu pojmu „zájem společnosti“ nutno odsunout do pozadí i otázku příčin manželského rozvratu a věnovat pozornost především k možnosti právního uspořádání fakticky se vytvorivších nových harmonicky se vyvíjejících rodinných vztahů.
Zájem společnosti na zrušení manželství nevyžaduje, aby manžel domáhající se zrušení manželství a jeho družka byli ve věku, kdy ještě mohou mít spolu děti. .
Význam odpůrčina tvrzení, že má navrhovatele dosud ráda a význam té skutečnosti, že vychovala v manželství dvě děti a po dlouhou dobu žila s navrhovatelem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 1. března 1958, Cz 22/58.)
Lidový soud v Pardubicích zrušil manželství účastníků rozvodem z viny navrhovatele. Dospěl k závěru, že vzhledem k dlouholetému odloučení účastníků a vzhledem k tomu, že navrhovatel žije již několik let s družkou, není naděje ňa obnovení spolužití účastníků v hluboce a trvale rozvráceném manželství. Účastníci mají dva zletilé syny a odpůrkyně bude i po rozvodu zajištěna úhradou osobních potřeb se strany navrhovatele.
Krajský soud v Pardubicích k odvolání odpůrkyně rozsudek lidového soudu zrušil a vrátil mu věc k novému jednání a rozhodnutí.
Lidový soud v Pardubicích po doplnění řízení návrh na rozvod manželství zamítl.
Krajský soud v Pardubicích nevyhověl odvolání navrhovatele a potvrdil rozsudek lidového soudu*
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že uvedenými rozsudky krajského soudu v Pardubicích a lidového soudu v Pardubicích byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Lidový soud i krajský soud v Pardubicích dospěly ve svých rozhodnutích v podstatě k závěru, že na daný případ nelze použít ustanovení § 30 odst. 4 zák. o pr. rod., ježto vztah navrhovatelův k družce není toho druhu, aby bylo třeba rozvádět jeho manželství s odpůrkyní proti její vůli, neboť na zrušení tohoto manželství nemůže mít společnost zájmu.
Pro úvahu, má-li soud ustanovení § 30 odst. 4 zák. o pr. rod. použít, dává zák. opatření č. 61/1955 Sb. vodítko v tom, že ukládá soudům, aby při rozhodování mimo jiné měly na zřeteli „zájem společnosti“. Tento pojem zákon ani nedefinuje ani jej blíže nevymezuje. Nutno jej proto chápat se zřetelem k účelu zákonem sledovanému, který je vyjádřen v důvodové zprávě k citovanému zák. opatření; podle důvodové zprávy má být umožněno, a to i při nesouhlasu nevinného manžela, zrušení zcela rozvrácených manželství, u nichž není naděje na obnovení manželského soužití. Zvlášť výrazně se bude projevovat tento zájem společnosti na zrušení manželství v případech, kdy nejen je manželství rozvráceno, nýbrž kdy došlo i ke vzniku nových harmonicky se vyvíjejících faktických rodinných vztahů. V těchto případech jde nejen o to, aby nebyla nadále udržována fikce manželství, jež ztratilo veškerou svou náplň, nýbrž i o to, aby nové faktické vztahy mohly být i po právní stránce uspořádány. Této právní úpravě brání právě existence dosavadního manželství. Proto při výkladu pojmu „zájem společnosti“, k němuž má soud vzít při rozhodování zřetel, nutno vzhledem k cit. důvodové zprávě odsunout i otázku příčin manželského rozvratu do pozadí a obrátit pozornost