Input:

č. 43/1955 Sb. rozh. obč., Garance

č. 43/1955 Sb. rozh. obč.
Pro odpůrcovu povinnost zaplatit podle § 4 odst. 3 zák. č. 173/ 1950 Sb., o soudních poplatcích, soudní poplatek, je rozhodný stav v době splatnosti poplatku, nikoli stav v době podání návrhu. Je-li tedy odpůrce v této době ať už ze zákona nebo soudním usnesením od poplatku osvobozen, není povinen poplatek zaplatit, třebas v době podání návrhu osvobození od soudních poplatků nepožíval.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. ledna 1955, Cz 9/55.)
Navrhovatelka podala u lidového soudu návrh, aby její manželství s odpůrcem bylo rozvedeno a současně požádala o osvobození od poplatků a záloh.
Lidový soud v Břeclavi přiznal navrhovatelce osvobození od poplatků a záloh a vyhověl jejímu návrhu na rozvod manželství z viny odpůrce. V rozsudku byl zároveň odpůrce uznán povinným zaplatit soudní poplatek v částce 400 Kčs. V odůvodnění této části výroku lidový soud uvedl, že odpůrce je povinen nahradit náklady řízení, které ostatně tvoří jen soudní poplatek za řízení, protože v době podání návrhu nebyl odpůrce ještě v základní vojenské službě.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nějvyššího soudu, že rozsudkem lidového soudu, pokud jím byl odpůrce uznán povinným zaplatit soudní poplatek, byl porušen zákon a rozsudek v tomto rozsahu zrušil.
Z odůvodnění:
Názor lidového soudu, že v řízení podlehnuvší odpůrce je povinen zaplatit státu soudní poplatek za řízení, i když v době vydání rozsudku, jímž bylo vyhověno návrhu účastníka osvobozeného od soudních poplatků a záloh, je v základní vojenské službě, protože v době podání návrhu ještě v této základní vojenské službě nebyl a také ani jinak od poplatků a záloh nebyl osvobozen, není správný.
Podle § 4 odst. 3 zák. č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích, je povinen zaplatit soudní poplatek odpůrce, který není od soudních poplatků osvobozen, jestliže soud vyhoví návrhu účastníka osvobozeného od poplatků a záloh, ať už byl osvobozen podle zákona nebo usnesením