Input:

č. 4279/2022 Sb. NSS, Pobyt cizinců: rozhodnutí správního orgánu na základě obsahu utajované informace; povinnost seznámení s podstatou důvodů Garance

č. 4279/2022 Sb. NSS
Pobyt cizinců: rozhodnutí správního orgánu na základě obsahu utajované informace; povinnost seznámení s podstatou důvodů
k § 75 odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
Rozhoduje-li správní orgán v pobytových věcech cizince pobývajícího na území České republiky na základě obsahu utajované informace [zde zamítnutí žádosti cizince o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 75 odst. 2 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky], má v každém případě povinnost seznámit cizince alespoň s podstatou důvodů, které z utajované informace plynou.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2021, čj. 10 Azs 270/2021-54)
Prejudikatura: č. 3667/2018 Sb. NSS, č. 4031/2020 Sb. NSS; rozsudek Soudního dvora ze dne 4. 6. 2013, ZZ (C 300/11); rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. 10. 2020, Muhammad a Muhammad proti Rumunsku (stížnost č. 80982/12), ze dne 19. 9. 2017, Regner proti České republice (stížnost č. 35289/11), a ze dne 9. 3. 2021, Hassine proti Rumunsku (stížnost č. 36328/13).
Věc: A. T. proti Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o povolení k trvalému pobytu, o kasační stížnosti žalobce.

V projednávané věci šlo o odpověď na otázku, zda utajované informace zásadní pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu jsou věrohodné, přesvědčivé a relevantní.
Žalobce (stěžovatel) žil na území České republiky od prosince roku 2006. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, rozhodnutím ze dne 24. 11. 2020 zamítlo žádost stěžovatele o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 75 odst. 2 písm. e) zákona o pobytu cizinců (tedy proto, že existuje důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu). Klíčovým argumentem ve prospěch závěru o existenci důvodného nebezpečí, které má představovat stěžovatel, byl obsah utajované informace. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla, žalobu proti jejímu rozhodnutí pak zamítl i krajský soud.
Krajský soud se s obsahem utajované informace seznámil. V rozsudku k tomu uvedl, že v nyní projednávaném případě nebylo smyslem a účelem dokazování řešit konkrétní jednotlivé aspekty života stěžovatele v rozhodném období, nýbrž spíše obecné a dlouhodobé charakteristiky jeho způsobu života. O nich poskytly správním orgánům dodané utajované informace dostatečný obraz; informace pocházely z důvěryhodných zdrojů, nebyly vzájemně rozporné a opodstatňovaly závěr správního orgánu. O důvodném nebezpečí, že by stěžovatel mohl závažným způsobem ohrozit bezpečnost státu, nebylo možné pochybovat. Uváděné informace proto krajský soud považoval za dostatečně přesné, přesvědčivé a věrohodné k závěru, že existuje důvodné nebezpečí, že by stěžovatel mohl závažným způsobem ohrozit bezpečnost státu ve smyslu § 75 odst. 2 písm. e) zákona o pobytu cizinců.
Proti rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, ve které zpochybnil postup krajského soudu, který rozhodl ve věci bez jednání.