Input:

č. 4277/2022 Sb. NSS, Právo na informace: povinný subjekt Garance

č. 4277/2022 Sb. NSS
Právo na informace: povinný subjekt
k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném od 2. 1. 2020 (v textu jen „informační zákon“)
k § 82 soudního řádu správního
Rozporuje-li právnická či fyzická osoba, po které jsou požadovány informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném od 2. 1. 2020, své postavení coby povinného subjektu ve smyslu § 2 tohoto zákona, může se proti postupu Úřadu pro ochranu osobních údajů bránit podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. Správní soud je v daném řízení povinen přednostně vyhodnotit povahu této právnické či fyzické osoby, tj. zda se jedná o povinný subjekt. Pokud dojde k závěru, že daná osoba je povinným subjektem, žalobu odmítne, neboť se nelze domáhat ochrany proti procesním úkonům nadřízeného orgánu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2021, čj. 7 As 239/2021-24)
Prejudikatura: č. 32/2003 Sb. NSS, č. 2979/2014 Sb. NSS, č. 3566/2017 Sb. NSS, č. 3687/2018 Sb. NSS, č. 4006/2020 Sb. NSS, č. 4112/2021 Sb. NSS, č. 4197/2021 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 143/2002 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 512/02), č. 10/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 260/06), č. 94/2011 Sb., č. 43/2012 Sb., č. 101/2017 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 1146/16), č. 49/2019 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 618/18), č. 147/2019 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 2398/18).
Věc: CHAPS spol. s r. o. proti Úřadu pro ochranu osobních údajů o žádosti o informace, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalovaný vydal dne 24. 3. 2021 opatření proti nečinnosti, jímž žalobkyni s odkazem na § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu přikázal, aby do 7 dnů ode dne doručení tohoto opatření vyřídila stížnost žadatele o informace D. K. na postup povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace v části originálních ID zastávek a rozlišení označníků. V opatření proti nečinnosti poukázal žalovaný na to, že D. K. požádal žalobkyni dne 21. 12. 2020 o poskytnutí informace podle informačního zákona, avšak tato žádost nebyla vyřízena, přestože žadatel podal proti postupu žalobkyně při vyřizování žádosti rovněž stížnost, která jí byla doručena dne 21. 1. 2021.
Žalobkyně podala proti popsanému opatření proti nečinnosti žalobu u Městského soudu v Praze. Domáhala se toho, aby městský soud opatření proti nečinnosti zrušil pro jeho nezákonnost, resp. nicotnost, neboť žalovaný nemá pravomoc přijímat vůči ní jakékoliv opatření. Žalobkyně totiž není povinným subjektem podle informačního zákona. Pokud by městský soud shledal, že opatření není rozhodnutím podle § 65 s. ř. s., je podle žalobkyně namístě projednat její žalobu jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s.
Městský soud žalobu usnesením ze dne 15. 7. 2021, čj. 11 A 112/2021-25, odmítl. Konstatoval, že podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Otázkou, zda je opatření proti nečinnosti rozhodnutím podle § 65 s. ř. s., se již zabýval Nejvyšší správní soud. Opakovaně přitom dospěl k závěru, že se nejedná o rozhodnutí, jež by bylo možné napadnout žalobou v řízení před správním soudem. Městský soud