1. Za § 2 se vkládají nové § 2a až 2d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1b) až 1d) znějí:
(1)
Účinná látka se považuje za způsobilou k uvádění do oběhu, jestliže
a)
tomu nebrání zákaz podle § 10 nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána,1b
b)
vzhledem k soudobé úrovni vědecko-technického poznání lze očekávat, že přípravek, který ji obsahuje, splňuje tyto podmínky:
1.
při správném použití nepoškodí zdraví lidí a zvířat a životní prostředí,
2.
rezidua po aplikaci při správném použití přípravku nebudou mít škodlivé účinky na zdraví lidí a zvířat a životní prostředí, přičemž jsou tato rezidua měřitelná obecně používanými metodami.
(2)
U účinné látky je třeba posoudit
a)
přípustný denní příjem pro člověka (ADI),
b)
přípustnou úroveň expozice pracovníka (AOEL),
c)
odhad rozpadu a přemísťování v životním prostředí a účinky na necílové organismy, je-li jejich expozice možná,
d)
minimální čistotu účinné látky,
e)
charakter, vlastnosti a maximální obsah nečistot,
f)
omezení plynoucí z hodnocení údajů o vlastnostech účinné látky se zřetelem ke zvláštnostem zemědělství a lesního hospodářství, zdravotnímu stavu rostlin a životnímu prostředí včetně klimatu v České republice,
g)
vlastnosti a způsob použití přípravku,
h)
zda není její uvádění do oběhu omezeno zvláštním právním předpisem,1c
i)
zda byla zhodnocena na mezinárodní úrovni a s jakým výsledkem,
j)
klasifikaci této látky podle zvláštního právního předpisu.1d
