42/1980 Sb., Zákon o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění účinném k 1.7.2010

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 42/1980 Sb.
[zrušeno č. 89/2012 Sb.]
ZÁKON
ze dne 10. dubna 1980
o hospodářských stycích se zahraničím
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
102/1988 Sb.
(k 1.7.1988)
mění, doplňuje
ÚZ 184/1988 Sb.
 
 
113/1990 Sb.
(k 1.5.1990)
mění, doplňuje
513/1991 Sb.
(k 1.1.1992)
ponechává v platnosti jen § 2, 3, 13 až 16, § 17 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. i), § 22 písm. j), § 43 až 56, § 58a, § 64
228/1992 Sb.
(k 1.7.1992)
ruší § 17 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. i), § 22 písm. j)
223/1994 Sb.
(k 1.1.1995)
ruší § 43 až § 48
62/2000 Sb.
(k 1.7.2000)
ruší § 52, 53, 54 a 56
227/2009 Sb.
(k 1.7.2010)
mění § 13 odst. 3
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(zrušen 513/1991 Sb.)
§ 2
Ústřední orgány při výkonu působnosti podle tohoto zákona navzájem spolupracují tak, aby bylo zabezpečeno provádění státní hospodářské politiky a byly chráněny obchodně politické zájmy Československé socialistické republiky v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodněprávních vztahů Československé socialistické republiky.
§ 3
Pro účely tohoto zákona
a) československými osobami se rozumějí právnické osoby mající sídlo a fyzické osoby mající bydliště na území Československé socialistické republiky; zahraničními osobami se rozumějí ostatní právnické a fyzické osoby;
b) službou se rozumí plnění závazku, jehož předmětem je hospodářská činnost poskytovaná za úplatu; službou není činnost poskytovaná na základě pracovněprávního vztahu.
c) - (zrušeno 102/1988 Sb.)
ČÁST II
ZAHRANIČNĚ HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST
HLAVA 1
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 4 až 12a
(zrušeny 513/1991 Sb.)
Oddíl 4
Podniky zahraničního obchodu
§ 13
(1) Podnik zahraničního obchodu je právnickou osobou zřízenou k provádění zahraničně obchodní činnosti, která odpovídá za porušení svých závazků a ostatních povinností svým vlastním majetkem.
(2) Podnik zahraničního obchodu neručí za závazky státu, ani za závazky jiných právnických osob, a stát a jiné právnické osoby neručí za závazky podniku zahraničního obchodu; tím není dotčeno ručení vzniklé v souladu s příslušnými předpisy.
(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá po projednání s příslušným národním výborem federální ministerstvo zahraničního obchodu. Při určení i jiné než zahraničně obchodní činnosti jako části základního předmětu podnikání podniku zahraničního obchodu vyžádá si federální ministerstvo zahraničního obchodu souhlas příslušného orgánu státní správy s touto částí předmětu podnikání, pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména jeho název, sídlo, identifikační číslo osoby, den založení, vymezení základního předmětu podnikání a výši základního jmění. Založení podniku zahraničního obchodu se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost podniku zahraničního obchodu nabývat práv a zavazovat se vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku. Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává federální ministerstvo zahraničního obchodu, které k takovému návrhu připojí
a) zakládací listinu,
b) souhlas příslušného orgánu státní správy s předmětem podnikání, pokud zvláštní předpis takový souhlas vyžaduje.
(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává vůči podniku zahraničního obchodu funkci orgánu hospodářského řízení za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem a v tomto postavení kontroluje hospodářskou a sociální činnost podniku.
§ 13a
(1) Stát vytváří podmínky pro podnikatelskou činnost podniku zahraničního obchodu a tuto činnost reguluje především právními předpisy.
(2) Činnost a územní působnost podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.
§ 14
(1) V čele podniku zahraničního obchodu je generální ředitel, který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku, je za ní a její
 
 Nahoru