Input:

R 42/1963; Odbory. Smlouva Garance

č. 42/1963 Sb. rozh.
K přidělení práce v nižší tarifní třídě než je kvalifikační třída dělníka, zařazeného podle nové mzdové soustavy dělnické, není potřebný jeho souhlas za předpokladu, že jde o práce spadající do rámce jeho pracovní smlouvy (§ 5 odst. 5 výnosu ministra hutního průmyslu a rudných dolů z 16. února 1960 č. 2/60, o mzdových podmínkách dělníků zaměstnaných v podnicích ministerstva).
K tomuto přidělení jiné práce - pokud přesahuje dobu jednoho měsíce - je však potřebný souhlas závodního výboru ROH (čl. 6 písm. e) usnesení IV. všeodborového sjezdu, zák. č. 37/1959 Sb.). Jde-li o přidělení jiné práce, nepřesahující dobu jednoho měsíce, je potřebné jen vyjádření závodního výboru ROH (srov. čl. 4 písm. b) a čl. 22 usnesení sjezdu).
Přidělení dělníka na práce v nižší třídě než je jeho kvalifikační třída, které nespadají do rámce pracovní smlouvy, musí být provedeno s jeho souhlasem (Srv. § 5 odst. 5 cit. výnosu).
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z 15. listopadu 1962, 12 Co 263/62.)
Žalobce uplatnil žalobou tyto nároky:
1. že přeřazení žalobcovo z 8. platové třídy do 6. platové třídy provedené správou žalovaného podniku v červnu 1960 je právně neúčinné,
2. že žalovaný podnik je povinen zaplatit žalobci na ušlém výdělku částku 480 Kčs měsíčně počínaje dnem 1. 1. 1962 a 2,5 % úroky ode dne podání žaloby, a to tak, že žalovaný podnik je povinen zaplatit přisouzené částky po právní moci rozsudku do 15 dnů a další měsíční částky vždy každého prvního v měsíci předem, to vše pod exekucí.
Okresní soud v Karviné zamítl žalobu v plném rozsahu. Dospěl k závěru, že přeřazení žalobce z práce v 8. tarifní třídě na práci v 6. tarifní třídě bylo platné, poněvadž podnik byl podle nové mzdové úpravy k takovému opatření oprávněn i bez souhlasu žalobce a souhlas závodního výboru k tomuto opatření byl dán.
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Odůvodnění:
Krajský soud na základě doplnění řízení ve spojení s výsledky řízení soudu prvního stupně zjistit tento skutkový stav:
Žalobce je zaměstnancem žalovaného podniku u jeho závodu v Karviné od roku 1927. Při přestavbě dělnických mezd v roce 1959 byl zařazen do 8. kvalifikační třídy. Ve shodě s tím byl zařazen a placen v 8. tarifní třídě, která odpovídala pracem, které žalobce tehdy a napotom vykonával, neboť pracoval v provozu staré rourovny jako svářeč trub na tupo v ohni. V roce 1960 byla stará rourovna zrušena, aby byla nahrazena nově zřizovanou svažovnou a redukovnou. Výrobní předmět obou jmenovaných provozů byl stejný: výroba trubek. Rozdíl spočíval pouze v technologickém postupu, neboť výroba trubek v provozu staré rourovny děla se s převahou ruční práce, zatím co nový provoz spočívá na strojové výrobě pomocí agregátů. S tím vším souviselo postupné omezování výroby ve staré rourovně, až do jejího zastavení, postupné převádění pracovníků ze staré rourovny na nový provoz a jejich nové pracovní (funkční) zařazování v novém provozu. Podle plánu pracovních sil bylo proto v novém provozu nutné zařadit předcházející zaměstnance do nových profesí různých tarifních tříd, při čemž vedení závodu vypracovalo za tím účelem schéma převedení s vyznačením počtu těch pracovníků, jímž