Input:

R 42/1962; Byt. Řízení před soudem Garance

č. 42/1962 Sb. rozh.
Ochranu ustanovení § 556 o. s. ř. nutno poskytnout i proti vyklizení hotelového pokoje, pokud tento má povahu bytu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z 28. února 1962, 9 Co 704/61).
Okresní soud v Bruntále povolil exekuci vyklizením tří pokojů, jež obývají povinní v domě, v němž vymáhající věřitel provozuje pohostinství a ubytování cizinců. Exekuce byla povolena s výhradou, že vyklizení bude řízeno a provedeno, jen prokáže.li vymáhající věřitel potvrzením MNV, že pro povinné je zajištěn náhradní byt. Toto rozhodnutí napadl vymáhající věřitel včas podanou stížností, v níž dovozuje, že v daném případě jde o nechráněný nájem, neboť povinní bydlí v hotelových pokojích, určených k ubytování hostů, a proto prý exekuce měla být provedena bez zmíněné výhrady o zajištění náhradního bytu.
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Z odůvodnění:
Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že povinní účastníci obývají tři hotelové pokoje se souhlasem vymáhajícího věřitele jako jeho zaměstnanci, aniž šlo o naturální byt. Při nástupu do zaměstnání povinných účastníků k vymáhajícímu podniku svolil tento, aby povinní účastníci, kteří mají tři nezletilé děti, do doby, než jim bude přidělena samostatná bytová jednotka, se ubytovali ve třech hotelových pokojích v podniku vymáhajícího věřitele. Povinní jsou dále zaměstnanci vymáhajícího věřitele, avšak pracují už v jiné provozovně.
Vymáhající věřitel trvá na vyklizení tří pokojů z toho důvodu, aby opět sloužily svému účelu, to je pro ubytování hostů, ačkoliv podle vyjádření MNV je naděje, že povinným bude v dohledné době přidělen byt v novostavbě, která se dokončuje. V citovaném vyjádření MNV k dotazu soudu se výslovně konstatuje, že povinní obývají byt, to jest tři místnosti v hotelu vymáhajícího účastníka. Už z tohoto vyjádření MNV tedy