č. 42/1960 Sb. rozh., Garance
č. 42/1960 Sb. rozh.
K pojmu naturálního bytu.
Pro povahu bytu jako bytu naturálního není rozhodné, zda se za jeho užívání platí určitá náhrada.
Došlo-li k právně účinnému zániku pracovního poměru, zaniká oprávnění zaměstnance na užívání naturálního bytu a zaměstnavatel se může domáhat žalobou opřenou o tvrzení, že zaměstnanec užívá bytu bez právního důvodu, vyklizení naturálního bytu.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze 7. října 1959, 21 Co 693/59.)
Lidový soud civilní v Praze vyhověl žalobě národního podniku podané proti bývalému jeho zaměstnanci na vyklizení bytu, když dospěl k závěru, že jde o byt naturální a že pracovní poměr s právní účinností skončil.
Krajský soud v Praze rozsudek soudu první stolice potvrdil.
Odůvodnění:
O naturální byt jde tehdy, jsou-li splněny zejména tyto podmínky:
a) Poskytování naturálního bytu se nakládá na ujednání účastníků pracovního poměru.
Má-li ovšem ujednání všechny typické znaky nájemní smlouvy, nejde o naturální byt, a to i když byt byl ve smlouvě označen jako byt naturální; úmysl účastníků, kteří přímo zamýšleli, aby ujednání bylo posuzováno jako ujednání o naturálním bytu, by znamenal obcházení ustanovení § 385 o. s. ř. (srov. rozhodnutí č. 23/1956 Sbírky rozhodnutí čs. soudů).
Rozhodné pro určení, zda se bytu užívá z důvodů poměru pracovního nebo na základě smlouvy nájemní, budou zpravidla znaky vymezené v § 86 zák. č. 67/1956 Sb. pro pojem bytu zaměstnaneckého.
b) Zaměstnavatel dává zaměstnanci jako součást odměny za práce jím konané k užívání byt, a to buď bez úplaty, nebo za náhradu na účet mzdy. Okolnost, že zaměstnanec platí za byt určitou náhradu, případně že se mu náhrada za naturální byt sráží ze mzdy (v tomto případě jde jen o opatření technického rázu), nemůže sama o sobě přivodit změnu naturálního bytu v byt nájemní. (Srov. vládní usnesení ze dne 22. dubna 1952 o úpravě věcných plnění správních zaměstnanců, zaměstnanců zdravotní péče a učitelů a směrnice ministerstva financí ze dne 7. května 1952 čj. 283/69.741/52, uveřejněná pod poř. č. 249/1952 Sbírky oběžníků pro KNV, podle nichž za služební byt je nutno stanovit protihodnotu buď v protislužbách zaměstnance, jemuž byt je poskytnut, nebo v penězích; osobní úřad musí proto vždy stanovit obecnou hodnotu služebního bytu podle místních poměrů a druh a rozsah prací, které je zaměstnanec povinen jako protiplnění vykonávat nad rámec svých normálních povinností.)
c) Zaměstnavateli musí příslušet k bytu dispoziční právo. Proto musí jít buď o byt ve vlastním domě zaměstnavatelově, popřípadě v domě, který má zaměstnavatel v operativní správě, nebo o byt, který zaměstnavatel v cizím domě svým jménem najal nebo k němuž mu z jiného právního důvodu v poměru k vlastníku domu přísluší právo byt užívat. Nejde o naturální byt, jestliže si byt najme zaměstnanec sám, takže zaměstnavatel není k vlastníku domu v žádném právním poměru; naturálním nečiní takový byt ani okolnost, že zaměstnavatel zaměstnanci na byt přispívá určitou částkou, nebo že mu byt přímo platí.
d) Byt byl zaměstnanci poskytnut zásadně na dobu trvání pracovního poměru.
Těmito pojmovými znaky liší se naturální byt, jehož užívá zaměstnanec na základě smlouvy pracovní, od bytu podnikového podle §…
