Input:

R 42/1956 (tr.); Garance

č. 42/1956 Sb. rozh. tr.
K pomeru skutkové podstaty trestného činu sabotáže podie § 85 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestného činu ohrození jednotného hospodářského plánu podie § 135 tr. zák. u trestných činů spáchaných zemědělci.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 6. dubna 1956, 1 Tz 86/56.)
Lidový soud v Soběslavi uznal obviněného vinným trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podie § 135 odst. 1, 2 tr. zák. Podle odůvodnění rozsudku se obviněný dopustil tohoto trestného činu tím, že jako zemědělec hospodařící na usedlosti o výměře 19,16 ha zemědělské půdy neplnil již od roku 1948, zejména však od r. 1952 ve značné míře předepsané dodávky jak produktů živočišné výroby, tak i produktů výroby rostlinné. Ačkoliv byl obviněný napomínán příslušnými veřejnými činiteli, aby zvýšil výrobu a dodávky, nejen že dodávky neplnil, ale choval se vůči veřejným činitelům, zejména vůči pracovníkům výkupu hrubě a urážlivě. Místo aby se snažil plnit dodávky, prodal několik vepřů (běhounů) v r. 1954 soukromým osobám, aniž je nabídl výkupnímu podniku a na úkor osevu obilovin osil tři hektary travinami na semeno. Obojí učinil, aby tak na úkor dodávek vydělal. Podle skutkového zjištění rozsudku lidového soudu obviněný pocházející z 25 ha usedlosti, obhospodařuje značnou výměru půdy s pozemky dobré bonity náležitě scelenými, s hospodářstvím dostatečně vybaveným mechanisačními prostředky. Stále zaměstnával dvě námezdní pracovní síly, po okupaci snažil se svoje hospodářství rozšířit a zmechanisovat a koupil si ii osobní automobil. K tomu si vypůjčil od peněžního ústavu značnou částku. Pro nemožnost získání dalších pracovních sil nemohl však svoje plány uskutečnit a značně se zadlužil, ačkoliv se za okupace zabýval černým obchodem s hospodářskými produkty, hlavně masem, v němž pokračoval i později, zejména po roce 1948 (obchodoval koňmi a vepřovým a hovězím masem získaným z černých porážek). Pro černý obchod byl odsouzen okresním soudem v Soběslavi v r. 1949 a v r. 1952. Tak v r. 1954 prodal dva koně a hříbata. K socialisaci vesnice se stavěl nepřátelsky. Lidový soud z tohoto zjištění dospěl k závěru, že obviněný je typickým kulakem.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek lidového soudu v celém rozsahu a tomuto soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona dovozuje, že byl porušen zákon v § 135 odst. 1, 2 a § 85 odst. 1 písm. a) tr. zák., když obviněný nebyl uznán vinným trestným činem sabotáže. Stížnost pro porušení zákona uvádí, že lidový soud pochybil svým názorem, že obviněný jen z nedbalosti neplnil své povinnosti vyplývající z jeho povolání samostatně hospodařícího zemědělce, ačkoliv jsou ve skutkovém zjištění napadeného rozsudku dostatečné podklady pro závěr o úmyslu obviněného neplněním svých povinností mařit nebo ztěžovat plnění jednotného hospodářského plánu v úseku zemědělské produkce.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Závěr lidového soudu, že obviněný je kulakem, odpovídá zjištěným skutečnostem a poměrům jeho hospodářství. Z nich jasně plyne, že jeho podnikání bylo zaměřeno především na zisk. Vyráběl převážně pro trh,