Input:

č. 4141/2021 Sb. NSS; Rozšířený senát: posuzování splnění podmínek prominutí penále; správní uvážení Garance

č. 4141/2021 Sb. NSS
Rozšířený senát: posuzování splnění podmínek prominutí penále; správní uvážení
k § 259a odst. 2 a § 259c odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění zákona č. 267/2014 Sb.
Při posuzování splnění podmínek dle § 259c odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu*), se nebere v úvahu porušení daňových předpisů, které je skutkovým a právním základem uložení penále, o jehož prominutí daňový subjekt žádá. K tomuto porušení však správce daně přihlédne v rámci správního uvážení dle § 259a odst. 2 daňového řádu a s ohledem na povahu, intenzitu či jiné okolnosti tohoto porušení nemusí penále prominout.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2021, čj. 1 Afs 236/2019-83)
Prejudikatura: č. 1778/2009 Sb. NSS, č. 2347/2011 Sb. NSS, č. 3073/2014 Sb. NSS, č. 3348/2016 Sb. NSS, č. 3636/2017 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 142/2007 Sb. ÚS.
Věc: Kovostroj Bohemia, s. r. o., proti Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj o prominutí penále, o kasační stížnosti žalobce.

Podanou kasační stížností se žalobce (stěžovatel) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 6. 2019, čj. 59 Af 3/2019-33, kterým byla dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2019. Tímto rozhodnutím byla opětovně zamítnuta stěžovatelem podaná žádost o prominutí penále.
Krajský soud v předcházejícím zrušujícím rozsudku v této věci (ze dne 14. 1. 2019, čj. 50 Af 27/2018-41) vyšel ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2017, čj. 2 Afs 62/2017-37, č. 3636/2017 Sb. NSS („věc ACE Trade“). Konstatoval, že bylo-li za stěžejní důvod neprominutí penále správcem daně označeno jednání, za které bylo uloženo penále (dále také „zdrojové jednání“), tedy jednání, ke kterému správce daně přihlíží nikoli při přezkumu splnění podmínek stanovených v § 259c odst. 2 daňového řádu, ale při správním uvážením dle § 259a odst. 2 daňového řádu, byl správce daně povinen tyto své závěry řádně zdůvodnit a přezkoumatelně objasnit, proč toto jednání zohlednil a penále neprominul.
V následném rozhodnutí žalovaný žádost o prominutí penále opětovně zamítl. Mezi stranami není sporu o tom, že žádost splňovala formální podmínky obsažené v § 259a odst. 3 daňového řádu (byla podána do tří měsíců od nabytí právní moci platebního výměru na penále) a § 259a odst. 1 daňového řádu (daň byla plně uhrazena dne 3. 4. 2017). Žalovaný považoval za naplněné i podmínky stanovené v § 259c odst. 2 a 3 daňového řádu (v posledních 3 letech nezjistil porušení daňových nebo účetních právních předpisů závažným způsobem ani ze strany stěžovatele, ani osob, které jsou jeho statutárními orgány). Podle rozsudku ve věci ACE Trade však přihlédl k povaze, intenzitě a jiným okolnostem porušení daňových předpisů, které bylo skutkovým a právním základem penále, o jehož prominutí bylo požádáno. Uzavřel, že stěžovatelovo jednání nelze hodnotit jako „chybové jednání v dobré víře (zřejmý omyl, chyba či nesprávný výklad hmotného daňového práva), nýbrž jako zapojení do předem nastaveného a organizovaného podvodného obchodního modelu,