č. 41/1970 Sb. rozh. tr., Garance

Ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil Nejvyšší soud usnesení okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 28. května 1969 sp. zn. T 60/69, jímž byla trestní věc proti obv. M. P. postoupena podle § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. místnímu národnímu výboru v Lipnici nad Sázavou a přikázal okresnímu prokurátorovi v Havlíčkově Brodě, aby věc znovu projednal a rozhodl.

Okresním prokurátorem v Havlíčkově Brodě byla dne 19. 5. 1969 pod sp. zn. Pv 379/68 podána na obviněnou M. P. obžaloba pro trestný čin pomluvy podle § 206 písm. b) tr. zák.

Pravomocným usnesením ze dne 28. května 1969 sp. zn. T 60/69 postoupil okresní soud v Havlíčkově Brodě podle § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. věc obviněné M. P. k dalšímu řízení místnímu národnímu výboru v Lipnici nad Sázavou jako provinění podle § 38 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.

Proti tomuto usnesení okresního soudu v Havlíčkově Brodě podal předseda Nejvyššího soudu ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. stížnost pro porušení zákona, v níž tomuto soudu vytýká porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř.

Na podkladě stížnosti pro porušení zákona přezkoumal Nejvyšší soud ve smyslu ustanovení § 267 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, jež mu předcházelo a zjistil, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Podle obžaloby se obviněná M. P. měla dopustit trestného činu pomluvy podle § 206 písm. b) tr. zák. tím, že v polovině měsíce května 1968 a v polovině měsíce června 1968 v Lipnici nad Sázavou napsala dva anonymní dopisy, které zaslala kanceláři presidenta republiky a ministru stavebnictví inž. T., přičemž v těchto dopisech uvedla nepravdivé údaje o D. F., tuto obvinila z trestné činnosti a tak poškodila rodinné soužití napadené a ohrozila její dobrou pověst v místě jejího bydliště a zaměstnání.

Při přezkoumání dosavadních výsledků dokazování zjistil Nejvyšší soud, že na jedné straně nebyly dostatečné podklady pro přijetí obžaloby a na druhé straně bylo přinejmenším předčasné postoupit věc místnímu národnímu výboru k řízení o provinění.

Pro naplnění znaků trestného činu pomluvy podle § 206 písm. b) tr. zák. se kromě jiného vyžaduje, aby jednáním v tomto ustanovení uvedeným pachatel způsobil narušení rodinných vztahů poškozeného, o němž sdělil nepravdivé údaje.

Dosavadními výsledky řízení nebylo náležitě objasněno, zda právě zasláním zmíněných dvou dopisů bylo způsobeno narušení rodinných vztahů D. F. Tím méně by bylo možno zatím dovodit, že těmito 2 dopisy byla D. F. poškozena v zaměstnání anebo…