Input:

R 41/1963 (tr.); Alkohol. Doprava. Trest. Zákaz činnosti Garance

č. 41/1963 Sb. rozh. tr.
Uložení trestu zákazu (činnosti) řízení motorových vozidel podle § 49 odst. 1 tr. zák. nebrání skutečnost, že obžalovaný nemá řidičský průkaz. Pokud oprávnění k řízení motorových vozidel již získal, je nutné po dobu rozsudkem stanovenou, mu je odebrat a pokud je dosud nevlastní, je účelem tohoto trestu, aby je ve stanovené době příslušné orgány nevydávaly. Pravomocný výrok rozsudku je závazný pro všechny státní orgány a organizace. V důsledku toho nemohou příslušné orgány dát odsouzenému oprávnění k činnosti, která byla pravomocným rozsudkem zakázána, pokud doba zákazu trvá.
Vzhledem k účelu trestu jak je upraven v ustanovení § 23 tr. zák. je soud povinen se zřetelem k příslušným ustanovením tr. zák. uložit každému pachateli trestného činu takové tresty (ochranná opatření), aby byl splněn požadavek zákona. Ustanovení § 65 vyhlášky ministerstva vnitra č. 145/56 Ú. l. je určeno především pro případy mimosoudního vyřízení věci a soud proto nemůže spoléhat na to, že orgán DI obžalovanému v řízení motorových vozidel dle vlastního uvážení zabrání.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. dubna 1963 - 4 Tz 12/63)
Pravomocným rozsudkem okresního soudu v Litoměřicích byl obžalovaný odsouzen k trestu nápravného opatření v trvání 6 měsíců se srážkou 20 procent z odměny, náležející mu za práci, za trestný čin opilství podle § 201 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 28. 5. 1962 ve večerních hodinách řídil svůj motocykl Pionýr po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů, takže po jeho zadržení při krevní zkoušce bylo v jeho krvi zjištěno 1,74 promile alkoholu.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu obžalovanému dále uložil podle § 49 odst. 1 tr. zák. zákaz řízení motorových vozidel na 2 (dva) roky.
Jinak ponechal rozsudek nedotčený.
Z odůvodnění:
Skutková zjištění, právní posouzení věci a i výrok o trestu nápravného opatření nevykazují pochybení.
Naproti tomu nesprávný je postup soudu v tom, že při stanovení druhu trestu obžalovanému nepřihlédl v dostatečné míře k zjištěným nedostatkům vyskytujícím se u obžalovaného, které vedly k spáchání trestného činu (§ 31 odst. 1 tr. zák.) a k účelu trestu, zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti a vychovávat jej k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka (§ 23 odst. 1 tr. zák.).
Okresní soud neprávem pominul zjištění, že podle zpráv orgánů VB ve spise založených je o obžalovaném známo, že je hrubé a násilné povahy, že rád holduje popíjení alkoholických nápojů a že přes několikeré napomínání orgánů VB jezdí na motocyklu, aniž by vlastnil řidičský průkaz.
Tyto okolnosti spolu se zjištěním, že i v souzeném případě došlo k trestnému činu v důsledku požití alkoholických nápojů, nedávají záruku, že obžalovaný po výkonu trestu nápravného opatření nebude v obdobné závadné a pro společnost nebezpečné činnosti pokračovat, když vlastní motocykl, avšak nevlastní řidičský průkaz, opravňující jej k jízdě motorovým vozidlem. Je proto třeba obžalovanému v takovéto činnosti zabránit uložením trestu zákazu činnosti v řízení motorových vozidel podle § 49 odst. 1 tr. zák. na přiměřenou dobu a účinně tak