Input:

40/1993 Sb., Zákon České národní rady o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění účinném k 1.7.2012 Archiv

č. 40/1993 Sb., Zákon České národní rady o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění účinném k 1.7.2012
ZÁKON
České národní rady
ze dne 29. prosince 1992
o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
272/1993 Sb.
(k 11.11.1993)
mění, doplňuje
337/1993 Sb.
(k 1.1.1994)
nepřímo, nové sazby (hodnoty)
140/1995 Sb.
(k 27.7.1995)
mění, doplňuje
139/1996 Sb.
(k 24.5.1996)
mění, doplňuje
194/1999 Sb.
(k 2.9.1999)
mění, též ruší § 11 odst. 3
320/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
mění, 15 novelizačních bodů
357/2003 Sb.
(k 29.10.2003)
mění, 50 novelizačních bodů, též doplňuje přílohu
ÚZ 471/2003 Sb.
 
 
413/2005 Sb.
(k 1.1.2006)
v § 10 odst. 3 mění slova, ruší pozn. 3a), mění pozn. 3b)
124/2008 Sb.
(k 1.7.2008)
mění § 8 a § 26 odst. 1
142/2012 Sb.
(k 1.7.2012)
mění § 20 odst. 4, § 26, § 27d; vkládá § 23a až 23h
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1)  Fyzické osoby, které ke dni 31. prosince 1992 byly státními občany České republiky a zároveň státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, jsou od 1. ledna 1993 státními občany České republiky.
(2)  Při posuzování, zda je fyzická osoba státním občanem České republiky, popřípadě do 31. prosince 1992 byla státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, se postupuje podle předpisů platných v době, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního občanství této osoby.1)
(3)  Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí fyzická osoba mladší 18 let, pokud podle právního řádu, který se na ni vztahuje,1a) nenabyla zletilosti dříve.
ČÁST PRVNÍ
NABÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ
§ 2
Státní občanství České republiky se nabývá
a)  narozením (§ 3),
b)  osvojením (§ 3a),
c)  určením otcovství (§ 4),
d)  nalezením na území České republiky (§ 5),
e)  prohlášením (§ 6, § 18a nebo § 18b),
f)  udělením (§ 7 až 12).
§ 3
Dítě nabývá narozením státní občanství České republiky,
a)  je-li alespoň jeden rodič státním občanem České republiky nebo
b)  jsou-li rodiče osobami bez státního občanství (dále jen „bezdomovec”), alespoň jeden z nich má trvalý pobyt na území České republiky a dítě se na jejím území narodí.
§ 3a
Dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem České republiky, nabývá státního občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o osvojení.
§ 4
Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem České republiky, nabývá státní občanství České republiky
a)  dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství2) nebo
b)  dnem právní moci rozsudku o určení otcovství.3)
§ 5
Fyzická osoba nalezená na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že nabyla narozením státní občanství jiného státu.
§ 6
(1)  Fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky ani státní občanství Slovenské republiky, si může zvolit státní občanství České republiky prohlášením.
(2)  Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení zahrnout i dítě.
(3)  Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení.
(4)  Činí-li prohlášení podle odstavce 2 nebo 3 pouze jeden z rodičů dítěte, připojí souhlas druhého rodiče s volbou státního občanství České republiky pro dítě, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům nebo pokud není pobyt druhého rodiče žijícího mimo území České republiky znám.
(5)  Jsou-li oba rodiče dítěte zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen, nemají-li způsobilost k právním úkonům nebo pokud není pobyt rodičů žijících mimo