č. 40/1958 Sb. rozh. tr., Garance
č. 40/1958 Sb. rozh. tr.
V odvolacím líčení nelze postupovat podle § 239 tr. ř. Vyjde-li proto v odvolacím líčení najevo nutnost postupovat podle § 239 tr. ř., zruší odvolací soud rozsudek prvého soudu a vrátí věc k novému projednání v první stolici [§ 282 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. ř.].
Jestliže pachatel úmyslně předřazuje zboží v prodejně národního podniku nebo podniku lidového družstva (podniku socialistického obchodu), rozdíl cen si však neponechá, nýbrž jej odvede do majetku prodejny, nedopouští se tím trestného činu rozkrádáni majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák., ale podvodu podle § 249 tr. zák. spáchaného na zákaznících.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. února 1958, 1 Tz 7/58.)
Obžalované A a B jako vedoucí prodejny textilu přepisovaly u různého textilního zboží cenovky na vyšší částky a .zboží to potom prodávaly za předražené ceny. Celkem takto prodaly zboží předražené o 4.437,30 Kčs, čímž o tento obnos poškodily přesně nezjištěné zákazníky, tedy jiného úmyslně poškodily na majetku tím, že ho uvedly v omyl. Obžalované tak jednaly proto, aby výtěžkem takto docíleným kryly domnělé manko v prodejně, o němž se později zjistilo, že neexistuje.
Lidový soud v Bruntále uznal obžalované vinnými trestným činem podvodu podle § 249 odst. 1 písm. a) tr. zák.
Krajský soud v Olomouci k odvolání okresního prokurátora a obžalovaných zrušil rozsudek lidového soudu a uznal obžalované vinnými trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil rozsudek krajského soudu i rozsudek lidového soudu a podle čl. III č. 1 rozhodnutí presidenta republiky z 1. prosince 1957 o amnestii trestní stíhání obžalovaných zastavil.
Z odůvodnění:
Předseda Nejvyššího soudu v stížnosti pro porušení zákona uplatňoval porušení zákona v ustanovení § 282 odst. 2 písm. b) tr. ř. a § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon.
Podle § 282 odst. 2 písm. b) tr. ř. nemůže odvolací soud uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým jej mohl uznat vinným soud první stolice.
Obžaloba byla podána pro trestný čin podvodu podle § 249 odst. 1 písm. a) tr. zák. a obžalované nebyly na možnost posouzení podle jiného ustanovení zákona upozorněny ani podle § 202 tr. ř., ani podle § 239 tr. ř. Teprve krajský soud v odvolacím líčení upozornil obžalované na to, že jejich trestná činnost může být posouzena jako trestný čin…
