Input:

R 40/1956; Garance

č. 40/1956 Sb. rozh. obÄŤ.
Podle § 183 obč. zák. může soud nově upravit nejen rozsah, ale i způsob plnění, kdežto podle § 184 obč. zák. může upravit jen způsob plnění.
To, že rozsah výměnku je neúměrný hospodářství výměnkem zatíženému a jeho skutečnému stavu, nemůže samo o sobě odůvodnit úpravu ani podle § 183 obč. zák., ani podle § 184 obč. zák., nýbrž může být posuzováno jen při úvaze, zda a pokud plnění výměnku znemožňuje neb ztěžuje plnění úkolů vyplývajících pro osoby výměnkem povinné z hospodářského plánu (státního plánu rozvoje národního hospodářství).
Řízení o této úpravě se koná podle ustanovení jedenácté hlavy druhé části obč. soudního řádu (§ 404 odst. 1 o. s. ř.), tedy jen na základě žaloby, která musí obsahovat určitý návrh (§ 43 odst. 1, § 405 o. s. ř.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Čes. Budějovicích ze dne 17. listopadu 1955, 6 Co 910/55.)
Lidový soud v Prachaticích k žalobě majitelů usedlosti zavázaných k plnění výměnku upravil jejich výměnkovou povinnost tak, že některé výměnkové dávky snížil na polovici a jiné ponechal beze změny. Učinil tak přesto, že žalobci se domáhali, aby jejich výměnková povinnost vůči žalované počínaje dnem 1. března 1955 byla na dobu „vázaného hospodářství“ nahrazena peněžitým relutem v měsíční výši, jak soudem bude určeno. K odůvodnění v podstatě uvedl, že výměnek je pro žalobce velmi tvrdý, ježto podle jeho zjištění na jednotlivé členy rodiny žalobce připadalo měsíčně 130,70 Kčs, kdežto na žalovanou samotnou 723 Kčs.
Krajský soud k odvolání žalované zrušil rozsudek lidového soudu a vrátil mu věc k dalšímu jednání a novému rozhodnutí.
Odůvodnění:
Účelem výměnku bylo sociální zabezpečení staré generace zemědělců. Tohoto zabezpečení dosahuje naše společnost jinými a vhodnějšími prostředky, zejména národním pojištěním, nároky z fondů JZD a pod. Proto nový občanský zákoník upravuje výměnek vycházeje z předpokladu, že jde o odumírající instituci, a omezuje jej zejména v tom směru, aby nebyl brzdou vývoje vesnice k socialismu. V § 183 obč. zák. je dána soudu možnost, aby upravil rozsah a způsob výměnku, jestliže by jeho plnění znemožňovalo nebo značně ztěžovalo řádné plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství. Rovněž může soud podle § 184 obč. zák. na dobu změněných poměrů zcela nebo zčásti nahradit plnění věcné peněžitým důchodem, jestliže se poměry změnily tak, že nelze spravedlivě trvat na plnění věcném. Na plnění věcném nelze spravedlivě trvat jen tehdy, kdyby to bylo nepřiměřeně obtížné pro toho, kdo je k plnění povinen, nýbrž zejména i tehdy, kdyby věcné plnění odporovalo obecnému zájmu, tedy na př. i kdyby bránilo plnění předepsaných dodávkových úkolů.
Ze srovnání ustanovení § 183 obč. zák. s ustanovením § 184 obč. zák. je zřejmo, že soudní zásah je obsahově různý. Podle § 183 obč. zák. může soud nově upravit nejen rozsah, ale i způsob plnění, zatím co podle § 184 obč. zák. může upravit jen způsob plnění tak, že místo naturálních dávek určí peněžité částky jim odpovídající, aniž se nějak dotýká rozsahu plnění.
Řízení o této úpravě se koná podle ustanovení jedenácté hlavy druhé části občanského soudního řádu, což znamená, že je soud nezahajuje z úřední povinnosti, nýbrž výlučně jen