č. 4/1959 Sb., Vyhláška o Dohodě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vypořádání nevyřízených majetkových otázek
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 28. ledna 1959
o Dohodě mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vypořádání nevyřízených majetkových otázek
Dne 28. března 1959 byla v Praze sjednána Dohoda mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vypořádání nevyřízených majetkových otázek.
Národní shromáždění projevilo s Dohodou souhlas dne 11. prosince 1958 a president republiky ji ratifikoval dne 15. prosince 1958. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Varšavě dne 9. ledna 1959.
Podle svého článku 10 Dohoda nabyla platnosti dne 9. ledna 1959.
České znění Dohody se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů.1)
Viz zák. 38/59 Sb. vyhl. 33/60 Sb.
Příloha vyhlášky č. 4/1959 Sb.
DOHODA
MEZI ČESKOSLOVENSKOU REPUBLIKOU A POLSKOU LIDOVOU REPUBLIKOU
O VYPOŘÁDÁNÍ NEVYŘÍZENÝCH MAJETKOVÝCH OTÁZEK
President Československé republiky a Státní Rada Polské lidové republiky, ve snaze vypořádat nevyřízené majetkové otázky z doby přede dnem 9. května roku 1945 i některé majetkové otázky z doby pozdější, rozhodli se uzavřít tuto Dohodu a k tomu cíli jmenovali svými mocněnci:
president Československé republiky
Júlia Ďuriše, ministra financí,
Státní Rada Polské lidové republiky
dr. Tadeusze Dietricha, ministra financí,
kteří, vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:
Článek 1
1. Touto Dohodou jsou vypořádány, jakož i zcela a konečně zlikvidovány veškeré peněžité nároky na jiná majetková plnění právních subjektů jedné smluvní strany vůči právním subjektům druhé smluvní strany, pokud takové nároky vznikly přede dnem 9. května 1945, vyjímajíc nároky fyzických osob jedné smluvní strany vůči fyzickým osobám druhé smluvní strany.
2.
a)
Československými právními subjekty ve smyslu tohoto článku se rozumí československý stát, československé právnické osoby, jakož i ústavy a nadace, které mají v den podepsání této Dohody sídlo na nynějším území Československé republiky, a československé fyzické osoby.
b)
Polskými právními subjekty ve smyslu tohoto článku se rozumí polský stát, polské právnické osoby, jakož i ústavy a nadace, které mají v den podepsání této Dohody sídlo na nynějším území Polské lidové republiky, a polské fyzické osoby.
3. Došlo-li po vzniku nároku nebo závazku ke změně v osobě oprávněného nebo zavázaného, posuzuje se právní nástupnictví podle právních předpisů smluvní strany, jejíhož právního subjektu se tato změna týká.
4. Ustanovením tohoto článku nejsou dotčena:
a)
práva zakládající nároky na opětovná plnění (sociální pojištění, autorská práva a práva podobného druhu),
b)
závazky vyplývající z práv, zmíněných v bodu a) tohoto odstavce, pokud tyto závazky jsou platné po dni 8. května 1945.
Článek 2
1. Touto Dohodou jsou rovněž vypořádány, jakož i zcela a konečně zlikvidovány:
a)
všechny závazky polského státu souvisící s nároky, které vyplývají z opatření učiněných do dne podepsání této Dohody podle polských…
