č. 39/1967 Sb. rozh. tr., Garance
č. 39/1967 Sb. rozh. tr.
Při úvaze, zda u pachatele trestného činu opilství podle § 201 tr. zák. postačí k splnění účelu trestu pouze trest zákazu řízení motorových vozidel, je nutno pečlivě se zabývat nejen osobou pachatele, ale i okolnostmi případu, zejména bezpečím, které z jízdy pachatele vyplývalo.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí n. Lab. z 27. 12. 1966 - 1 To 373/66.)
Rozsudkem okresního soudu v J. z 30. 11. 1966 sp. zn. T 321/66 byl obžalovaný uznán vinným trestným činem opilství podle § 201 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 8. 10. 1966 se požitím desetistupňových piv přivedl do stavu podnapilosti a pak řídil po silnici nákladní automobil tov. zn. Praga V3S, přičemž byl zadržen hlídkou VB. V krvi obžalovaného bylo zjištěno 1,9 promile alkoholu. Obžalovanému byl uložen trest zákazu činnosti, spočívají v zákazu řízení motorových vozidel, na dobu dvou roků.
K odvolání okresního prokurátora krajský soud doplnil napadený rozsudek ve výroku o trestu tím, že obžalovanému uložil též trest nápravného opatření v trvání šesti měsíců se srážkou 10 % z odměny za práci ve prospěch státu.
Z odůvodnění:
Prokurátor ve svém odvolání, jímž tento rozsudek napadl, se domáhal přísnějšího potrestání obžalovaného s poukazem na sklony obžalovaného k požívání alkoholických nápojů, které se u něho projevují i v pracovní době a na značnější podnapilost obžalovaného, v níž automobil řídil. Navrhl proto, aby žalovanému byl uložen též trest nápravného opatření.
Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které mu předcházelo a shledal, že okresní soud pochybil ve výroku o trestu.
Skutková zjištění prvého soudu jsou úplná a správná a prvý soud nepochybil ani v právním posouzení skutku obžalovaného. Důkazy, provedenými před soudem prvního stupně v souladu s doznáním obžalovaného, je dostatečně prokázáno, že obžalovaný řídil nákladní automobil, ač byl pod bezprostředním vlivem požitých alkoholických nápojů, a že tedy vykonával…
