Input:

R 39/1955; Garance

č. 39/1955 Sb. rozh. obÄŤ.
K výkladu § 28 odst. 2 zák. č. 103/1950 Šb., o národních podnicích průmyslových.
Předčasné zrušení pracovního poměru zaměstnance národního podniku průmyslového bez předchozího souhlasu závodní rady je neplatné.
Předchozí souhlas dává celá závodní rada jako kolektivní orgán; nestačí, aby předchozí souhlas vyslovil jen předseda závodní rady.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 3. ledna 1955, 17 Co 380/54.)
Žalobce – zaměstnanec národního podniku – s nímž národní podnik zrušil pracovní poměr bez výpovědi pro ztrátu důvěry, se domáhal žalobou proti národnímu podniku určení, že zrušení pracovního pomeru je právne neúčinné a že pracovní poměr mezi účastníky trvá dále. Žalobce tvrdil, že ke zrušení pracovního poměru nebylo zákonných důvodů a že zrušení pracovního poměru neprojednala ani závodní rada.
Lidový soud civilní v Praze žalobě vyhověl. Soud zjistil, že souhlas k rozvázání pracovního poměru bez výpovědi dal pouze předseda závodní rady sám, kdežto závodní rada se případem zabývala až za měsíc po provedení opatření a teprve pak souhlas předsedy závodní rady s rozvázáním pracovního poměru dodatečně schválila. Soud dospěl proto k závěru, že rozvázání pracovního poměru je neúčinné, ježto k němu došlo bez předchozího souhlasu závodní rady.
Krajský soud nevyhověl odvolání žalovaného podniku a potvrdil rozsudek soudu prvé stolice.
Z odůvodnění:
Závodní rada, jako orgán ROH, je povolána, aby hájila a povzbuzovala hospodářské, sociální, zdravotní a kulturní zájmy zaměstnanců v závodě (§ 20 dekr. č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách). Při výkonu těchto úkolů je závodní rada oprávněna zejména spolurozhodovat o propuštění zaměstnanců (§ 22 č. 5 cit. dekretu). Aby tento úkol mohla splnit, je správa závodu povinna předem projednat se závodní radou všechny všeobecné otázky týkající se jednotlivých zaměstnanců (§ 23 cit. dekretu). Pokud jde o tuto účast závodní rady na úpravě pracovních poměrů jednotlivých zaměstnanců, je to oproti zaměstnavateli jejím právem, vůči zaměstnanci její povinností. Odpovědnost závodní rady průmyslových národních podniků vůči zaměstnanci je ještě zvýšena, neboť podle výslovného ustanovení zákona (§ 28 zák. č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových), je třeba k jeho propuštění souhlasu tohoto orgánu. Vykládáme-li tento předpis, jak to žádá jednota lidově demokratického právního řádu, v souvislosti s uvedenými ustanoveními