č. 38/1971 Sb. rozh., Garance
č. 38/1971 Sb. rozh.
Ve výroku rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovité věci musí být nemovitost přesně označena a vymezena, přičemž soud přihlíží k tomu, jak je nemovitost vyznačena v evidenci nemovitostí podle zákona č. 22/1964 Sb.
Geometrický plán nemůže být podkladem pro dělení pozemků a změnu jejich hranic, nebyl-li potvrzen příslušným orgánem geodézie.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze 6. 11. 1970, 2 Cz 47/70)
Navrhovatel jako spoluvlastník ideální poloviny parcely č. kat. 77 (zahrady) v B.-Ř. se domáhal proti spoluvlastníkům druhé ideální poloviny zrušení spoluvlastnictví rozdělením této zahrady na parcelu č. kat. 77/1, která by připadla jemu, a č. kat. 77/2, která by připadla odpůrcům. Svůj návrh odůvodňoval neshodami při obdělávání a užívání zahrady.
Odpůrci při jednání projevili souhlas se zrušením spoluvlastnictví i s navrhovaným způsobem jeho vypořádání. Městský soud v Brně na základě údajů účastníků a listin, které předložili, zejména geometrického plánu z 20. 5. 1969, vyhotoveného Inženýrskou geodézií, n. p. v B., výpisu z vložky č. 1651 pozemkové knihy pro kat. úz. Ř. ze dne 7. 5. 1969 a vyjádření útvaru hlavního architekta města B. ze dne 7. 5. 1969, návrhu vyhověl. Vycházel přitom ze zjištění, že účastníci jsou spoluvlastníky parcely č. kat. 77 v kat. území Ř., a že navrhované reálné dělení je možné.
Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem ČSR, tak, že rozsudkem soudu prvního stupně, který nabyl právní moci, byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 142 o. z. nedojde-li k dohodě o zrušení podílového spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání (§ 141 odst. 1 o. z.), zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Jestliže je to možné, rozdělí soud věc mezi spoluvlastníky podle výše podílů.
Má-li být věc, která je dosud v podílovém spoluvlastnictví, rozdělena, pak je nutno především zjistit, zda je možné takové rozdělení, aby vznikly dvě zcela samostatné věci. Zejména při rozdělení pozemku se soud neobejde bez uplatnění odborných znalostí znalce z oboru geodézie a bez geometrického plánu; zpravidla nebude postačovat identifikace rozdělovaného předmětu spoluvlastnictví jen podle údajů v evidenci nemovitostí a v pozemkové knize. Při úvaze o možnosti rozdělení pozemku je totiž nutno přihlížet k možnosti a způsobu rozdělení např. i z hlediska územního plánu, přístupu ke komunikacím a nejúčelnějšího technického způsobu rozdělení.
Bez geometrického plánu se soud neobejde také proto, že podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, se v evidenci vyznačují veškeré nemovitosti s uvedením druhu pozemku, výměry a způsobu užívání a zapisují se i čísla parcel. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se zápisy o právních vztazích k nemovitostem provádějí též na základě pravomocných rozhodnutí soudů. Předpokladem tedy je, že ve výroku soudního rozhodnutí bude část děleného pozemku, u níž se konstatuje vlastnictví jednoho z účastníků, přesně vymezena, přičemž musí být soudu známo, jak je zachycen pozemkový stav v evidenci nemovitostí.
Evidenci nemovitostí vedou orgány Ústřední správy…
