Input:

R 38/1970; Důchod Garance

č. 38/1970 Sb. rozh.
Ustanovení § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. nemůže být chápáno tak, že by snad taxativní výpočet důchodů v něm uvedený byl i závazným pořadím určujícím důchod, jenž má být zvýšen, jestliže je poskytováno několik z uvedených důchodů.
V případě souběhu nároků na důchod je nutno vycházet z ustanovení § 107 a) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb., podle něhož platí pro důchodové zabezpečení účastníků odboje a pozůstalých po nich ustanovení tohoto zákona (v této souvislosti § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb.), pokud není stanoveno jinak. Z toho vyplývá, že se při souběhu nároků na důchod zvyšuje ve smyslu § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. jedině důchod, který nebyl v důsledku souběhu krácen (tj. důchod vyšší), a že k takto zvýšenému důchodu náleží polovina důchodu, který byl již v důsledku souběhu krácen (tj. důchodu nižšího). Smyslu zákona neodpovídá výklad, že je při souběhu nároků na důchod možné zvýšení podle § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. jen tehdy, když úhrn důchodů stanovený podle § 56 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. nedosahuje částky 600,- Kčs měsíčně.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24. 10. 1969, 8 Cz 27/69.)
Navrhovatelka, jež je poživatelkou vdovského důchodu, starobního důchodu a důchodu rodičů v úhrnné částce 604,- Kčs měsíčně, zvýšené zvláštním přídavkem od 1. 1. 1969 na částku 649,- Kčs měsíčně, se domáhala zvýšení důchodu rodičů na částku 600,- Kčs podle ustanovení § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb.
Úřad důchodového zabezpečení v Praze nevyhověl navrhovatelce rozhodnutím ze 6. 1. 1969 s tím, že úhrn jejích důchodů převyšuje částku 600,- Kčs měsíčně. Navrhovatelka poukazovala v opravném prostředku na to, že v ustanovení § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. je uvedeno celkem pět různých druhů důchodů, takže slovům "tento důchod náleží nejméně ve výši 600,- Kčs měsíčně" je nutno rozumět při výplatě souhrnu důchodů tak, že musí být na uvedenou částku zvýšen jeden z těchto důchodů, a to ten, který nedosahuje výše 600,- Kčs a o jehož zvýšení důchodce požádal. Odpůrce navrhoval potvrzení rozhodnutí, neboť podle jeho názoru měl zákon na mysli poskytnout zvýhodněným osobám, které mají nízké důchodové zabezpečení, maximální částku 600,- Kčs měsíčně. Přitom je nerozhodné, zda jde formálně o jeden či více důchodů vyjmenovaných v tomto ustanovení.
Krajský soud v Hradci Králové zrušil usnesením ze 17. 4. 1969 rozhodnutí odpůrce. Vzhledem k nadpisu ustanovení § 107 j) zák. č. 101/1964 Sb. ve znění zák. č. 161/1968 Sb. !Výše důchodů rodičů" a k jeho znění, jmenovitě ke slovům, že "tento důchod náleží nejméně ve výši 600,- Kčs měsíčně", jakož i vzhledem k předchozímu výpočtu pěti různých důchodů, dospěl krajský soud k závěru, že navrhovatelka má nárok na zvýšení důchodu rodičů. Toliko v případě, že by tento důchod nebyl poskytován a byl poskytován některý jiný důchod uvedený v cit. ustanovení, zvyšoval by se tento jiný důchod.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že byl usnesením krajského soudu porušen zákon a zrušil je.
Z odůvodnění:
Podle §